Jihokorejský prezident Jun Sok-jol zaskočil celý svět. Podle agentury Reuters i z Washingtonu zaznělo, že rozhodnutí jihokorejského prezidenta bylo překvapivé a Američané o něm nedostali echo předem. I z Moskvy padla slova o velkém překvapení. Spojené státy v úterý uvedly, že sledují události ve spojenecké Jižní Koreji s „vážným znepokojením“.

Jihokorejský parlament má 300 členů. Prezidentovo rozhodnutí odmítl silou 190 hlasů.

Informaci o reakci Washingtonu přinesla agentura Reuters, která upozornila, že prezident pravděpodobně stanné právo vyhlásil v rámci politického boje s opozicí, která momentálně má většinu v parlamentu

Zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel byl na pravidelném tiskovém brífinku dotázán, zda se Washington domnívá, že by stanné právo mělo být na základě hlasování zrušeno.

„Určitě doufáme a očekáváme, že zákony a předpisy konkrétní země budou dodržovány touto konkrétní zemí,“ řekl. „V konečném důsledku chceme, aby tyto politické spory byly vyřešeny pokojně a v souladu s právním státem. A takové hlasování v zákonodárném sboru by samozřejmě bylo v souladu s tímto přístupem.“

V Soulu živé televizní záběry ukazovaly vojáky v přilbách, jak se pokoušejí vstoupit do budovy Národního shromáždění. Parlamentní asistenti byli viděni, jak se snažili zatlačit vojáky zpět rozstřikováním hasicích přístrojů.

Jun Sok-jol je 13. prezidentem jihokorejské republiky. Byl zvolen 9. března 2022. Před tím působil v pozici prokurátora, a dokonce i generálního prokurátora. V pozici prokurátora působil i jeden z předchůdců současné hlavy státu Hwang Kjo-an.

Není to přitom poprvé, kdy je kolem korejského prezidenta půda velmi horká. Kupříkladu první jihokorejské prezidentce Pak Kun-hje byl v roce 2016 pozastaven výkon mandátu pro podezření z korupčního jednání. Dne 10. března 2017 bylo sesazení Pak Kun-hje potvrzeno jihokorejským ústavním soudem, čímž její působení ve funkci prezidentky skončilo.

Situace v jihokorejském státě je důležitá i z českého pohledu, protože tamější firmy zvítězily v tendru na dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany.