Vztahy mezi Ankarou a Západem se výrazně zhoršily poté, co se začala intenzivně projednávat otázka tureckého referenda, ke kterému dojde 16. dubna a v rámci kterého se turečtí obyvatelé budou moci rozhodnout, chtějí-li svěřit svému vůdci více pravomocí.

Západní státy se obávají toho, že v případě podpory ze strany tureckého národa bude mít Erdogan příliš mnoho pravomocí, což by mohlo v konečném důsledku ohrozit již tak vratký stav demokratického politického systému v Turecku.

Více informací ZDE

Turecký prezident se v poslední době setkal s nevolí západních států v souvislosti s jeho pokusy o organizaci politických mítinků v Německu a Nizozemsku, kde žijí početné turecké minority.

V atmosféře narůstajícího rozkolu mezi Tureckem a ostatními členskými státy Severoatlantické aliance Erdogan přilil olej do ohně tím, že ohlásil případné další referendum, tentokrát se týkající vztahů s EU.

„V polovině dubna nás čeká jedno referendum. Poté bychom mohli uspořádat další, podobné tomu, které měli ve Velké Británii o EU,“ prohlásil turecký prezident v rámci turecko-britského fóra, které navštívil i ministr zahraničních věcí Velké Británie Boris Johnson.

„Bez ohledu na to, co si naši lidé zvolí, jejich přání musíme respektovat. Musí být také jasno v tom, že naše trpělivost, kterou tak úporně některé evropské státy testují, má své hranice,“ dodal Erdogan.

Vzájemná slovní přestřelka nabrala dalších obrátek minulý týden, kdy turecký prezident uvedl, že bude některé evropské politiky i nadále označovat za „nacisty“, pokud jej budou nazývat diktátorem.

Obzvláště napjatá atmosféra panuje v současné době mezi Tureckem a Řeckem. Přitom k eskalaci napětí dochází na obou stranách. Řecký ministr obrany Panos Kammenos například podle deníku Guardian prohlásil, že řecké ozbrojené síly jsou připravené okamžitě odpovědět na jakékoli narušení řecké teritoriální integrity. Řecký politik vystoupil v rámci vojenské přehlídky zorganizované k příležitosti oslav 196. výročí řecké války za nezávislost proti osmanské nadvládě.

Turecko a Řecko jsou formálně spojenci v rámci Severoatlantické aliance. Historicky se ovšem jedná o odvěké nepřátele soupeřící mezi sebou o dominantní postavení v Egejském a Středozemním moři. Klíčovým ostrovem k dosažení takového postavení ve Středozemním moři je i Kypr, kvůli kterému došlo v roce 1974 k vojenskému střetu. K dalšímu konfliktu došlo málem v roce 1996.

Právě kvůli Kypru, který je rozdělen na tureckou a řeckou část, byla dlouhodobě pozastavena přístupová jednání mezi EU a Tureckem.

Nejkritičtější situace je momentálně ovšem v Egejském moři mezi Tureckem a Řeckem. K dalšímu zhoršení vzájemných vztahů přispěl pokus o puč v Turecku z července loňského roku, po kterém osm vojenských důstojníků uprchlo do Řecka. Později nejvyšší řecký soud zamítl žádost Turecka na jejich vydání, což se setkalo s velmi negativní reakcí v Ankaře.

Turecký prezident Erdogan dokonce zašel tak daleko, že zpochybnil Lausannskou smlouvu, podepsanou v roce 1922, ve které došlo k demarkaci turecko-řeckých hranic po katastrofické porážce turecké armády ze strany Řecka.

Turecký nacionalista a opoziční lídr Devlet Bahceli zašel ještě dále a uvedl, že několik ostrovů v Egejském moři jsou momentálně pod řeckou okupací.

„Někdo musí tomu rozmazlenému spratkovi vysvětlit, aby nepokoušel naši trpělivost. Jestliže Řekové skutečně chtějí spadnout znovu do moře, jen ať si přijdou, turecká armáda je připravená. Někdo musí vysvětlit řecké vládě, co přesně se stalo v roce 1922. Jestliže není nikdo, kdo by jim to vysvětlil, přelétneme přes Egejské moře jako kulka a udělíme jim historickou lekci,“ prohlásil politik v plamenném projevu.