Prezident Petr Pavel v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že požaduje, aby spory ohledně vývozu dronů přes projekt Nemesis na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítá však jednání zúčastněných stran přes média. O kauze bude hovořit s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. Jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) avizoval na další týden.
„Pomoc Ukrajině je správná věc. Je v našem vlastním zájmu Ukrajině pomáhat. Situace, v níž jsme se ocitli, není standardní, ale mimořádná, a jako taková si žádá mimořádná opatření. Nevedeme utajená jednání, nic, co by bylo v rozporu se zákonem, natož ústavou,“ poznamenal Pavel k výrokům ohledně účasti některých svých spolupracovníků v kauze.
„Neříkám, že nemohlo dojít k chování v rozporu se zákonem, je třeba vše prošetřit. Pokud došlo k pochybení, ať je řešeno. Nechme vyšetřování na těch, kterým to přísluší – dejme prostor a čas orgánům činným v trestním řízení,“ řekl Pavel.
Rezignovat Řehka nemíní
Náčelník generálního štábu Karel Řehka označil projekt Nemesis za prospěšnou iniciativu. „Za mě je to užitečná věc. Je třeba pomáhat Ukrajině. Jsem přesvědčen, že vše je v pořádku, k porušení zákona nedošlo, možná k drobnému administrativnímu pochybení,“ domnívá se generál Řehka.
Přímé odpovědi na dotaz moderátora, zda by rezignoval, pokud by se prokázalo, že vše v pořádku není, se vyhnul. „Je to jen jedna z věcí, nad kterou jsem převzal záštitu. Jestli má někdo pocit, že nad něčím přivírám oči, ať ukáže, nad čím. Já to nevím. Dnes není doba, abychom seděli s rukama v klíně,“ dodal.
Budíček pro Evropskou unii
Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý se pro Otázky Václava Moravce vyjádřil k dotazu, zda v uplynulých dnech Evropa nedostala od USA studenou sprchu. „Spíš než studená sprcha je to budíček pro Evropskou unii. Měli bychom přebírat větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy, starat se o situaci v našem blízkém okolí, kde USA a NATO nebudou angažovány,“ zdůraznil Šedivý.
Očekává se vytvoření společných sil rychlé reakce čítajících pět tisíc vojáků. Mělo by dojít k posílení evropského pilíře Severoatlantické aliance a k lepšímu investování do obrany. Šedivý připomněl, že v současné době evropští členové NATO financují dohromady asi 40 procent rozpočtu, zatímco USA a Kanada zbytek.
Nejméně tři procenta HDP
„Bezpečnostní situace se změnila a je třeba reagovat,“ domnívá se náčelník generálního štábu Karel Řehka. Největší hrozbou podle něj je Ruská federace. Konfliktu s ní se vyhneme tím, že budeme účinně odstrašovat. Je třeba vybudovat novou kolektivní obranu, jaká tu nebyla od dob studené války. Z toho důvodu je také nutné výrazně navýšit počty vojáků. Podle Řehky je však třeba nejdříve si položit otázku, zda je vůbec realistické navýšit počty osob ve zbrani o požadovaných čtrnáct tisíc.
„Je třeba udělat analýzu, zohlednit demografickou situaci, trh práce i zájem lidí,“ zdůraznil Řehka. Požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa investovat více do obrany generála nepřekvapily. Američané podle něj říkají už dlouho, že je třeba převzít zodpovědnost. Současná dvě procenta HDP podle náčelníka generálního štábu nedostačují ani na splnění cílů, které armáda měla před změnou bezpečnostní situace. Investovat by se měla nejméně tři procenta HDP. „Uvědomme si, že jsme dvacet let dávali polovinu toho, co jsme měli. Podinvestovali jsme,“ zdůraznil Řehka.
K výši investic do obrany se vyjádřil také prezident Petr Pavel. Hovořit jen o tom, kolik procent HDP vydávat, podle něj nemá smysl. „Měli bychom se bavit o tom, co se nakoupí. Některé státy utrácejí, ale závazky plní na padesát procent,“ řekl Pavel. Přesto však předpokládá, že dojde k dohodě na určité procentuální částce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Je třeba zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP?
autor: Naďa Borská
