První otázka mířila na to, kolik je migrantů shromážděno na hranicích. Moderátorka Sedláčková uvedla sumu 13 tisíc lidí, což Faltová v podstatě potvrdila s výhradou, že přesné údaje novináři ani mít nemohou, vzhledem k tomu, že mají omezený přístup do oblasti a že Turecko šíří o situaci dezinformace. Uvedla, že na hranicích je 13–15 tisíc migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, ale také Somálska, Iráku či Íránu. Což je dle ní „obvyklý mix“ migrantů, kteří se snaží dostat do Řecka.

Dodala, že v migrantských informačních kanálech se objevila informační a dezinformační videa, jak migranti prorážejí zátarasy, která ovšem pocházejí z roku 2015, a migranti jim uvěřili a dali se do pohybu.

Prezident Erdogan migranty používá jako nátlakový prostředek, ale Faltová upozornila, že argument o milionu uprchlíků z Idlíbu neplatí, protože hranice mezi Tureckem a Sýrií jsou stále zavřené. Ministr vnitra Jan Hamáček právě tento argument použil, když obhajoval obranu hranic. Ale mezi těmi, kdo se snaží dostat do Řecka, jsou i syrské rodiny, uvedla Faltová. „Nicméně, neznamená to, že ti jiní, kteří Syřané nejsou, nejsou v ohrožení v zemi původu a vlastně by se nekvalifikovali na ten status uprchlíka. Takže já vnímám to vyjádření Hamáčka jako zavádějící,“ pravila.

Dodala, že v prvních dvou dnech byla situace velice složitá, protože turečtí pohraničníci migranty pustili, aby se pokusili o přechod hranic, řecké síly migranty zatlačily, ale turečtí pohraničníci je nechtěli vpustit zpátky na turecké území. Ale teď už se prý lidé vracet mohou, nicméně situace zůstává nepřehledná. „Ani sami pohraničníci nevědí, jaký ten rozkaz nakonec dostanou a jak se ta situace bude vyvíjet,“ prohlásila ředitelka sdružení.

Sedláčková se pak věnovala videu, na kterém pobřežní stráž odtlačovala člun s migranty zpátky na moře, a zprávám, že se při převržení člunu utopilo dítě či že Řekové na migranty pálili ostrými. Zeptala se, zda se tak ostrá reakce Řeků dá pochopit. Dle Faltové se pochopit dá. „Nicméně stále je to v rozporu s mezinárodními závazky a s evropským právem. Je pravdou, že Řekové se cítí osamoceni v té situaci již několik let. To znamená, že na řeckých ostrovech jsou přeplněné dočasné detenční tábory pro lidi, kteří čekají, až bude jejich žádost o azyl zpracována. Relokace se vlastně nedějí, nebo ve velmi omezené míře. Takže asi všichni rozumíme tomu, proč nechtějí, aby do Řecka vstoupili další lidé, kteří se ocitnou v těch již přeplněných zařízeních,“ doplnila. Ale mezinárodní závazky jsou podle ní jasné a to, co Řecko činí, je ve zjevném rozporu.

Padla také otázka, zda se jedná o problém celé EU a zda stačí, že Unie pošle Řecku miliony eur. Dle Faltové to pro Řeky není tolik o penězích. „Myslím si, že jich dostali poměrně dost i v minulosti, ale není tam příliš vůle je investovat do té infrastruktury, jedním z těch důvodů je ten, že chtějí, aby ti lidé na tom území nesetrvávali a aby byli relokováni do dalších zemí Evropské unie,“ mínila ředitelka.