Ačkoli je Eritrea lidskoprávními organizacemi i samotnou OSN popisována jako „africká KLDR“, na první pohled tak podle reportérů německého magazínu nepůsobí. Ačkoli mají konkrétně v Německu eritrejští uprchlíci největší šanci na získání azylu hned po těch syrských, jenom za loňský rok se jich zpátky do země vrátilo přes sto tisíc. Je navíc běžné, že i úspěšní žadatelé o azyl do země jezdí na pravidelné návštěvy. Denně jich údajně opustí zemi 5000.

Místní vláda to údajně toleruje především proto, že navrátilci či návštěvníci přinášejí tolik potřebné finance. „Rada OSN pro lidská práva ve své zprávě obviňuje eritrejskou vládu z pronásledování svých občanů, mučení, znásilňování a poprav. OSN také kritizuje úřady za neuměřeně dlouhou a tvrdou vojenskou službu, která připomíná otrocký systém. Koncem roku 2015 OSN odkryla, že ze země uprchlo téměř 500 000 lidí, tedy 10 % populace.“

Právě z těchto důvodů mají eritrejští uprchlíci značnou šanci uspět ve svých žádostech o azyl. Konkrétně v Německu loni uspělo 92 % žadatelů a letos je to jen o několik málo procent méně,“ píše Spiegel a dodává, že na první pohled je v Eritreji všechno standardní. „Lidé se volně pochybují po ulicích, mladé ženy nosí džíny a muži posedávají v kavárnách. Útisk ze strany vlády je často skutečně neviditelný.“

• Celý text  v angličtině je ZDE

„Za nebezpečné místo pro novináře označují Eritreu také Reportéři bez hranic. Nicméně za celý týdenní pobyt v zemi nic takového nemůžeme potvrdit. Na rozdíl od KLDR nás nikdo nesleduje a nikdo nám neříká, kam nesmíme,“ píší autoři reportáže. Veškerá obvinění při osobním setkání vyvrací také ministr pro informace Yemane Gebremeskel, který hodnotí znepokojivé zprávy OSN jako „urážku pro celou Eritreu“. Porušování lidských práv bagatelizuje s tím, že „něco takového se děje všude“.

Eritrea je dlouhá léta ve válečném konfliktu se sousední Etiopií a také z toho důvodu disponuje obrovskou armádou, která údajně čítá až 200 000 mužů. Jak již ale bylo zmíněno, mnozí z nich jsou nuceni sloužit se zbraní v ruce i deset a více let. Rozpory stran o hodnocení zdejší situace však panují i mezi představiteli západu. „Zástupci Evropské unie například obviňují Radu OSN pro lidská práva z nevyváženého pohledu. Tvrdí, že většina lidí neodchází kvůli politickým represím, ale kvůli dlouhé vojenské službě a špatné ekonomické situaci.“

Podle Spiegelu tak vyvstává problém, jak by samotné německé migrační úřady měly postupovat při udělování azylu Eritrejcům, když se na zhodnocení tamější situace neshodnou ani EU a OSN. „Švýcarsko již například od loňského léta azyl Eritrejcům neposkytuje. Srovnávání s KLDR popírají i někteří Eritrejci, kteří jinak vládu kritizují. Postarší muž, se kterým se setkáváme v kavárně, říká, že Eritrea je spíš taková africká Kuba.“