Vyšší příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na potomkově věku, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte.

Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři Jan Bauer (ODS) s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL) označovali vládní návrh za diskriminační a neobhajitelný. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak "ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje". Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. "Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká," řekla.

Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Neuspěla ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče. Richterová naopak prosadila zvýšení horní měsíční hranice pro příspěvek ze 7600 korun na 10.000 korun, aby se neprodloužila současná nejkratší možná doba pro čerpání rodičovské.

Dolní komora vložila do novely opatření Jany Pastuchové (ANO) proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli těch, kteří v něm mají trvalé bydliště. V některých případech se totiž lidé z bytu účelově odhlašují. V případě studentů bydlících samostatně v bytě by se posuzovaly také příjmy jejich rodičů.

Maláčová záměr Pastuchové ocenila, k úpravě se ale postavila záporně kvůli legislativním nedostatkům. Umožní podle ní legálně vyplatit jedné osobě více příspěvků na bydlení a paradoxně posílí obchod s chudobou.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.