Na úvod Schorm vyjmenoval své přednosti, pro které by měl být právě on veřejným ochráncem práv. „Jsem apolitický, zabývám se lidskými právy téměř celou svou profesní kariéru. Mám zkušenosti s jednáním s lidmi, řídil jsem expertní skupiny v Radě Evropy,“ uvedl s tím, že předpoklady, aby se ombudsmanem stal právě on, tu tedy jsou.

Stanislav Křeček, který je prezidentův kandidát na ombudsmana, v DVTV nedávno uvedl, že by se ombudsman měl více zaobírat problémy většiny, nejen problémy menšin. „Máte vyloučené lokality, kde každý mluví o právech těch, kteří v ní bydlí, ale kdo se stará o práva těch lidi, co bydlí vedle a mají s bydlením peklo?“ sdělil Křeček, podle kterého to společnost pak rozděluje.

Schorm na jeho slova podotkl, že je přesvědčen o tom, že naprostá většina podání k veřejnému ochránci práv, jsou podání lidí právě z většinové společnosti. „Určitě to není většina podání od příslušníku romské menšiny,“ pousmál se.

„Navíc bych řekl, že se tady trochu falešně vytváří dojem, že by úřad veřejného ochránce práv měl být pro obyčejné lidi, a že když se zaobírá potížemi, jež zažívají příslušníci menšiny, tak jako by není,“ všímá si Schorm. Poukázal na agendy, které veřejný ochránce práv vykonává a které vždy dopadají na obyčejné lidi, kteří si neumí poradit a očekávají pomocnou ruku. „Je to zkreslení toho, co by měl ombudsman dělat,“ myslí si.

Moderátor Martin Veselovský pak zmínil jednu z nejvíce mediálně probíraných kauz, kdy slečna obcházela soukromé realitní kanceláře jako Romka a dokazovalo se na tom, zda tam probíhá, či neprobíhá nějaká diskriminace. „Mělo by i tohle patřit do práce ombudsmana?“ optal se Schorma. „Ombudsman má jistou kompetenci v oblasti rovného zacházení, což do této kompetence určitě spadá,“ uvedl.