Dvořák žije již osmým rokem v Šanghaji. Je mu 39 let a Čína mu doslova učarovala. Nejprve se živil jako tlumočník, poté ho začal lákat cestovní ruch. Dnes, i když se ven v Šanghaji chodit smí, tak zůstává doma. „Chodit ven se smí, ale obecně jsou tu lidé opatrní a snaží se sobě vyhýbat. Restaurace jsou pořád spíš prázdné a kromě toho všichni šetří, jak se jen dá,“ popisuje muž, jenž se tak nyní zabývá rouškami, respirátory a ochrannými obleky. Ty právě Čína vyrábí a prodává do celého světa – momentálně jako jediná země. A podle Dvořáka na čínském trhu se zdravotnickými pomůckami „vypukla válka“. Na svém průzkumu pracoval se slovenskou pobočkou Transparency international. 

Oslovil lidi, kteří v oboru dlouhodobě podnikají, chtěl udělat přehlednou tabulku firem, které tyto pomůcky vyrábějí. „Zjistili jsme, že na trhu vládne strašný chaos a shrnout ho do aktuální a přehledné tabulky o situaci a cenách je prakticky nemožné,“ poznamenal s tím, že výroba roušek je pro čínské výrobce cestou, jak se po krizi způsobené koronavirem zahojit. 

„Pokud už vyráběli podobné zboží na stejných strojích, není to těžký přechod. Ale jiné továrny úplně vaří z vody. Nabídka v Číně se zněkolikanásobila, zdravotnický materiál nabízejí všichni, ale je v tom spousta nekvalitních výrobků. Špatně nastavené výrobní linky plus snaha rychle vydělat – protože je jim jasné, že tenhle chaos na trhu nebude trvat dlouho,“ dodal Dvořák s tím, že problémem je certifikace. „Firmy, které ve skutečnosti neexistují, nabízejí certifikace prodeje na evropské trhy a oklamaly už nejednoho výrobce včetně čínských. Den co den vznikají nové firmy s novými a často pochybnými certifikáty, anebo i úplně bez, a snaží se přilákat nové klienty,“ míní.

„Zavedené firmy jsou vytížené na měsíce dopředu, zahlcené objednávkami od stálých klientů a velkých odběratelů. Současná nabídka jsou v drtivé většině nové firmy. A samozřejmě existují továrny, které už předtím vyráběly kvalitně a zvládly i nynější transformaci. Nabídka od nich je dobrá. Ale pak je tu velká nabídka nekvalitního zboží,“ dodal. Navíc podle jeho slov evropští obchodníci, kteří v Číně nemají finance nebo silného finančního partnera, nejsou schopní nakupovat za nejnižší ceny.  

„Prakticky všechny továrny teď fungují na principu, že kdo první zaplatí, ten má zboží. Řeknou vám: Máme tu a tu cenu, tu a tu výrobní kapacitu a můžeme pro vás začít vyrábět tehdy a tehdy. Ale platí to jen v případě, když zaplatíte tentýž den, někdy dokonce jen do pár hodin. Jestli ne, předběhne vás ten, kdo zaplatit může,“ zkonstatoval, že evropští podnikatelé se tak musí spolehnout na čínského prostředníka. 

Závěrem pak Dvořák zkonstatoval, že nakupovat nyní na Aliexpressu je ruská ruleta. „Může to vyjít. Někteří lidé už mi hlásili, že jim zásilka dorazila. Manželka má známou, která tyhle mikrozásilky do Evropy dělala, když jim ještě fungovalo DHL. Ale teď už i ona říká, že už posílat nemůže, protože nedoručují. My jsme, za slovenskou komunitu v Šanghaji, posbírali takovou menší zásilku pro slovenské nemocnice – a stojí nám to tu už dva týdny a neumíme s tím pohnout. Takže nabídka sice je, ale nikdy nevíte, co vám přijde, jestli vůbec něco,“ uzavřel.

K celé věci se na facebookovém profilu vyjádřil politický komentátor a mediální poradce Martin Schmarcz. „Hele, já Tvrdíka a spol. fakt nemusím. Ale zřejmě jsme měli kliku, protože nejspíš i díky těmto kontaktům mohl Hamáček nakoupit přímo u prověřených výrobců, ne od pochybných překupníků. Takže to máme nejen levnější, ale dle všeho i kvalitní (aspoň zatím – dle provedených českých testů). V Číně je evidentně chaos a třeba Holanďani tu kliku neměli. Aneb i ‚lump‘ může být užitečný,“ zmínil.