Zmíněná reportáž byla odvysílána v rámci pořadu Reportéři ČT. Vyzněla v neprospěch Československých vojáků v záloze. To by prý ale ani tak nevadilo. „To jsme jaksi očekávali. Došlo k pochybení jednoho našeho člena, který se nehezky vyjádřil...“ vysvětlil Obrtel.

Podle Veselovského se jednalo o muže, který v reportáži ČT říká, že za určitých okolností by bylo třeba střílet ve Strakově akademii, tedy na Úřadu vlády. „Vím, co chtěl říct. Ale protože to podal tak, jak to podal, vrhlo to stín na celou iniciativu v tom smyslu, že jsme pak začali být považováni za extremistickou skupinu,“ posteskl si Obrtel.

Celé video je ZDE

Podle něj chtěl člen spolku zřejmě říct to, že Českoslovenští vojáci v záloze se v programovém prohlášení odkazovali na citát Ernsta Hemingwaye. „V něm se neříká nic o střelbě ve Strakově akademii, ale o tom, že politik, který žene zemi do války, by měl být lidem zahuben první den války,“ vysvětlil Obrtel.

Vyjádření našeho člena v televizní reportáži vyvolalo v iniciativě neklid

Nešťastné vyjádření zmíněného člena iniciativy v televizní reportáži bylo prý prvním momentem, který celou iniciativu nasměroval určitým směrem. Vyjádření vneslo do iniciativy určitý neklid. „Pochopitelně jsme se stali terčem mediálních útoků. Iniciativa začala být chápána jako radikální spolek,“ osvětlil Obrtel s tím, že po odvysílání reportáže se autor výroku stal slabým článkem. „Došlo k určitým nátlakům na něj a ke změně jeho postoje. Došlo k rozkolu v jihočeské frakci tak, že polovina začala zastávat názorů autora kontroverzního výroku. To byl v podstatě názor, že by se zařadili do systému. Pak došlo k tomu, že dohodnuté body se přestaly významnou skupinou dodržovat. To znamená, že určitá skupina lidí, která pojala určitý pocit strachu a nechtěli to přiznat navenek, začala kličkovat a hledat únikové východy z té situace. Čili nedržela se jednota, jednotný postoj dostal vážné trhliny,“ popsal Obrtel následný vývoj.

Iniciativě moc nepomohla ani její účast na akci, jíž se na Albertově 17. listopadu účastnil prezident Miloš Zeman a jíž vyjádřili Českoslovenští vojáci v záloze podporu. „Českoslovenští vojáci v záloze odešli z akce pochodovým krokem, řada lidí si prý při tom vzpomněla na Lidové milice (za časů ČSSR to bývala ozbrojená složka vládnoucí strany KSČ, pozn. PL). A už samotný fakt, že si na to někdo vzpomene, je alarmující,“ řekl Obrtel s tím, že podle jeho názoru šlo o soustředěný tlak na celou iniciativu.

Menší část Československých vojáků v záloze funguje dál

Část iniciativy funguje dál pod stejným názvem. Z původních asi 500 členů jde o přibližně 200 lidí. Odmítl, že by iniciativa spolupracovala s extremistickou stranou Národní demokracie. Na námitku Veselovského, že jeden z jejích členů byl členem Národní demokracie, Obrtel uvedl, že členové iniciativy jsou v různých stranách, řada z nich je například v TOP 09.

Obrtel přiznal, že jeho cílem bylo vytvořit domobranu. To prý znamená, aby se stali registrovanou organizací, která by se podílela na vzniku domobrany v Česku a její vznik dokázala obhájit a začlenit do státního systému s pevnými podmínkami.

Domobrana by měla široké spektrum úkolů. „V Evropě došlo ke změně bezpečnostních podmínek. Současný systém je naprosto nedostačující,“ vysvětlil Obrtel, proč by bylo nutné zřídit domobranu. A dodal: „Jako záchranář vím, že každý okres, jakýkoliv v této zemi, je chráněn jen dvěma policejními hlídkami. Když nahlásím dopravní nehodu či trestnou činnost ve vzdálenosti třicet kilometrů, tak vím s jistotou, že mám hodinu čas udělat cokoliv.“