S ním přišel diskutovat starosta Vysokého Mýta a exposlanec Miloslav Soušek (ČSSD), který byl na Krymu jako nezávislý pozorovatel v době probíhajícího referenda vyhlášeného krymským parlamentem. V referendu obyvatelé ukrajinské Autonomní republiky Krym a města se zvláštním statutem Sevastopol 16. března 2014 hlasovali pro přičlenění Krymu k Ruské federaci.

Na Krymu jako v Rusku

„Na Krymu jsem byl třikrát a vždycky, když jsem tam byl, měl jsem takový pocit, že se nacházím v Rusku,“ uvedl Barabanov s tím, že pouze při pohledu na ukrajinské SPZ nebo při placení v obchodě si uvědomil, že je na Ukrajině. Reagoval tak na Souškův úvodní dotaz týkající se Barabanova pohledu na situaci na Krymu.

„Když jsme odjížděli, tak v televizi a novinách byla poměrně silná mediální příprava v tom smyslu, že se tam nachází ruská armáda, že tam je domobrana, že tam jsou nepokoje na ulicích, že se střílí ozbrojenci. Pro mě bylo velmi překvapivé to, že když jsme ráno vyšli z hotelu a chtěli jsme zahájit tu naši misi nebo kontrolu voleb, tak tam nic takového nebylo… Máte nějaké informace, že by tam předtím nepokoje byly?“ tázal se dále Soušek.

V osmašedesátém to bylo jiné

„Samozřejmě, že žádné nepokoje jako takové tam nebyly. Když chce někdo srovnávat situaci s rokem 1968, tak si musí uvědomit, že tady v Česku se dělo úplně něco jiného,“ odpověděl Barabanov. Podle něj na Krymu nikdo neskákal pod tanky, nikdo neházel dlažební kostky na ruské vojáky a nikdo nestál s plakátem „Ivane, běž domů“. „Naopak, vojáci byli vítáni, všichni se s nimi fotili, holky je líbaly,“ popsal Barabanov situaci na Krymu. 

„Když jsme tam žádné vojáky neviděli, domníváte se, že to bylo posílení základen?“ tázal se Soušek. Podle Barabanova existuje mezinárodně platná smlouva, na základě které může na krymské základně pobývat až 25 tisíc ruských vojáků. „Nikdy jich tam tolik nebylo, protože to nebylo zapotřebí,“ dodal Rus.