Prokremelský server Vzgljad napsal, že „nečekané prohlášení pana Koudelky není možná nic jiného, než pokus obhájit se tváří v tváří naprosté bezmoci úřadu v posledních letech“. Autor komentáře dodává, že výhrady zásadního charakteru má vůči BIS Miloš Zeman. Český prezident „s pomocí argumentů a faktů rozbil napadrť jak Koudelku, tak i úřad, který vede“.

Koudelka, známý podle Vzgljadu svými těsnými vazbami na americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), se lekl a odhalením ruské agenturní sítě reagoval na Zemanovu kritiku. „Velký diplomatický skandál z toho nebude. Zároveň ale není důvod očekávat, že Zemanovi se podaří tohoto nenávistného šéfa kontrarozvědky svrhnout,“ uvedl ruský server. „Protiruská hysterie na bázi špionománie nabyla už takových forem a měřítek, že osoby typu Koudelky skutečně nepotřebují uvádět žádná fakta ani důkazy,“ uzavírá autor.

Šéfa BIS tvrdě kritizuje i server Gazeta, podle něhož je Koudelka posedlý obviňováním Ruska. „S jeho vývody kategoricky nesouhlasí prezident Miloš Zeman,“ který odolává návrhům premiéra Andreje Babiše povýšit Koudelku do generálské hodnosti, napsal server.

Podle prezidenta ruského Ústavu národní strategie Michaila Remizova se v zemích, kde má Rusko „vcelku dobré pozice“, jako je Rakousko, Itálie nebo Česká republika, projevují snahy torpédovat vztahy s Moskvou. „Jsou to pokusy zdiskreditovat politiky považované za příliš proruské, například českého prezidenta nebo některé rakouské liberály,“ napsal politolog v komentáři pro podnikatelský portál BFM. Skandály, které se týkají Ruska, mají podle Remizova komplikovat vztahy těchto politiků s Moskvou.

Analytik ruského Střediska evropských studií Vladimir Olenčenko v komentáři pro ruskou zpravodajskou síť Rambler napsal, že „Česko se uchýlilo k propagandě, aby zostřilo vztahy s Ruskem. Chce se zapojit do obecnějšího západního trendu, jehož podstatou je šířit nepodložená obvinění na adresu Ruska“. Halasná prohlášení dodaly Koudelkovi Spojené státy a Británie, „jejichž chování prostě Česko kopíruje bez nároku na jakoukoli samostatnost“, uvádí Olenčenko.