„Bezpochyby jsme udělali správnou věc ve správný čas. Vydali jsme se po pádu komunismu, berlínské zdi i železné opony vstříc vizi o svobodě v rámci jednotné Evropy. Není to přece Rusko, kdo má rozhodovat o osudu evropských zemí. Šlo o svobodné rozhodnutí nás jako Aliance a zároveň oněch států, tedy vás, jaké spojenectví a s kým si přejete,“ poznamenal k otázce rozšíření NATO Rasmussen.
Rusko pak označil za globálního kazisvěta. Podle jeho slov však nemá skutečně celosvětový dosah. „Jedná se o slabou, upadající společnost. Na druhou stranu samozřejmě má jaderné zbraně. Je tedy v ruských silách destabilizovat minimálně Evropu, což jsme viděli i v praxi, když poprvé od druhé světové války evropský stát násilím zabral území jiné země,“ poznamenal a vysvětlil, že tím myslí útok na Ukrajinu a anexi Krymu.
NATO podle jeho slov však Rusy neohrožuje. „Naopak. Díky němu je v Evropě, a tím pádem i na západní hranici Ruska větší stabilita,“ sdělil se slovy, že je přesvědčen o společných bezpečnostních zájmech. „Pokud Rusko někdo ohrožuje, tak je to buď terorismus z jihu, nebo ekonomická síla z východu v podobě Číny a nárůstu konkurence ve Střední Asii,“ zmínil.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef