„Částečná mobilizace je přiznáním, že Putin vede na Ukrajině okupační válku proti samostatné zemi. Věřím, že zvedne vlnu odporu v Rusku, ale bude to trvat strašně dlouho,“ uvědomoval si Přemysl Sobotka (ODS), předseda Senátu ČR v letech 2004 až 2010, v letech 2010 až 2016 jeho místopředseda.

„Ruská mobilizace je důsledek ofenzivy Ukrajiny. Rusku docházejí zdroje včetně lidských. Mobilizace mění postoj Rusů k válce. Od podpory k odporu,“ vysvětlil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí (2002 až 2006) i předseda KDU-ČSL.

„Ruská mobilizace znamená doplnění sil na východě Ukrajiny a snahu převzít iniciativu, která by umožnila dosáhnout stanovených cílů – obsazení Donbasu, Chersonu a Záporoží. Konflikt eskaluje a v žádném případě nelze Rusko podceňovat. Naopak jako členové NATO bychom měli vyvinout na maximum úsilí, abychom zabránili použití nukleárních zbraní. Iniciovat i jednání velmocí včetně Indie a Číny, abychom nepřipustili jadernou eskalaci,“ objasnil Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí v letech 2014 až 2017.

„Putin přecenil své možnosti. Ukrajina měla být podle něho dobyta během několika dnů. Vyhlášení mobilizace je přiznání, že Rusko prohrává a morálka se propadá. Svědčí o tom i nábor kriminálníků ve vězeních do armády nebo zpřísnění trestů za dezerci. Je to snaha o zvrat nepříznivého stavu nebo alespoň konflikt prodlužovat. Zděšený útěk tisíců Rusů ze země, aby se vyhnuli mobilizaci, a protesty proti válce ukazují, že kremelská propaganda selhává,“ okomentoval Ondřej Benešík (KDU-ČSL), předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.