Rusko nepodceňujte, vyzývá Zaorálek po mobilizaci. Benešík jásá. A Laudát soudí, že už prohrálo

22.09.2022 20:36 | Analýza

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, která by se měla týkat až tří set tisíc záložáků. Toto rozhodnutí přichází poté, co ruská vojska utrpěla těžkou porážku v Charkovské oblasti, kterou musela skoro celou vyklidit. ParlamentníListy.cz se proto v anketě ptaly, zda je mobilizace známkou ruské porážky, nebo co to mění na situaci?

Rusko nepodceňujte, vyzývá Zaorálek po mobilizaci. Benešík jásá. A Laudát soudí, že už prohrálo
Foto: Twitter
Popisek: Ruská policie zatýká demonstranty proti mobilizaci

„Částečná mobilizace je přiznáním, že Putin vede na Ukrajině okupační válku proti samostatné zemi. Věřím, že zvedne vlnu odporu v Rusku, ale bude to trvat strašně dlouho,“ uvědomoval si Přemysl Sobotka (ODS), předseda Senátu ČR v letech 2004 až 2010, v letech 2010 až 2016 jeho místopředseda.

„Ruská mobilizace je důsledek ofenzivy Ukrajiny. Rusku docházejí zdroje včetně lidských. Mobilizace mění postoj Rusů k válce. Od podpory k odporu,“ vysvětlil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí (2002 až 2006) i předseda KDU-ČSL.

„Ruská mobilizace znamená doplnění sil na východě Ukrajiny a snahu převzít iniciativu, která by umožnila dosáhnout stanovených cílů – obsazení Donbasu, Chersonu a Záporoží. Konflikt eskaluje a v žádném případě nelze Rusko podceňovat. Naopak jako členové NATO bychom měli vyvinout na maximum úsilí, abychom zabránili použití nukleárních zbraní. Iniciovat i jednání velmocí včetně Indie a Číny, abychom nepřipustili jadernou eskalaci,“ objasnil Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí v letech 2014 až 2017.

„Putin přecenil své možnosti. Ukrajina měla být podle něho dobyta během několika dnů. Vyhlášení mobilizace je přiznání, že Rusko prohrává a morálka se propadá. Svědčí o tom i nábor kriminálníků ve vězeních do armády nebo zpřísnění trestů za dezerci. Je to snaha o zvrat nepříznivého stavu nebo alespoň konflikt prodlužovat. Zděšený útěk tisíců Rusů ze země, aby se vyhnuli mobilizaci, a protesty proti válce ukazují, že kremelská propaganda selhává,“ okomentoval Ondřej Benešík (KDU-ČSL), předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

„Nemyslím, že mobilizace vojsk Ruské federace je známkou porážky. Ukrajina nemá jasnou převahu, pouze dílčí úspěchy. Má ale k dispozici informace o pohybu a činnosti ruské armády, zřejmě od USA. Má také lokální úspěchy ve vesnicích, které vojska Ruské federace opustila. Ukrajina získala a získává výzbroj od svých podporovatelů, ale docházejí jí lidské zdroje. Na druhou stranu Rusové zatím nasadili  pouze 150tisícovou armádu a potřebují posílit své schopnosti ze záloh a ty vycvičit, zdokonalit a postupně rotovat. Mírová jednání zatím neprobíhají a NATO také vyzvalo své členské státy o dodávky zimní výstroje pro vojska Ukrajiny. S ohledem na blížící se referenda v anektovaných oblastech, která zřejmě dopadnou ve prospěch samostatnosti a nezávislosti na Ukrajině, předpokládám další eskalaci konfliktu, zejména pokud se na Ukrajinu budou dál dodávat zbraně ze Západu včetně ČR. Naštěstí už tam není nic moc co z ČR poslat. Tento konflikt ale může velmi rychle eskalovat, a proto NATO, EU a jednotlivé okolní státy Ukrajiny včetně ČR by měly postupovat velmi obezřetně s cílem iniciovat mírová jednání,“ uvedl Radovan Vích (SPD), předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.

Ing. Radovan Vích

  • SPD
  • Člen předsednictva hnutí SPD, předseda RK SPD LBK
  • poslanec

„Mobilizace je rozhodně známkou velkých problémů, kterým Putinova armáda na Ukrajině čelí. Bohužel to zatím není náznak porážky, každopádně mobilizací vstupuje válka do další fáze. Každému bylo jasné, že Putin nepřišel na Ukrajinu prohrát, a udělá všechno pro to, aby aspoň částečně uspěl. Doufám, že mobilizace konečně zvedne v Rusku vlnu odporu za zastavení této zbytečné války,“ sdělil Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.

„Asi bych to srovnal se slavným goebbelsovským projevem ve Sportovním paláci v únoru 1943. Ještě neprohráli, ale už tuší, že jim teče do bot, tak dělají, co můžou,“ upozornil Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské Pirátské strany.

„Mluvit o porážce bych v tuto chvíli považoval za předčasné, ruské vojenské jednotky na Ukrajině stále představují hrozbu a výsledek konfliktu na Ukrajině je stále nejistý. Je ale nepochybně známkou toho, že Putinovi teče do bot. Mimochodem, ještě před týdnem ji jeho mluvčí vylučoval. Pokud ji ruské orgány zvládnou provést, což zdaleka není jisté, může Rusku přinést minimálně krátkodobě výhodu na ukrajinském bojišti a zkomplikovat ukrajinský postup při osvobozování obsazeného území. Na druhou stranu může ale být toto potenciální posílení vojenské pozice Ruska na Ukrajině draze vykoupeno nesouhlasnou reakcí ruské veřejnosti na mobilizaci, která může přerůst v masivní protesty proti Putinovu režimu jako takovému, který v konečném důsledku může představovat větší ohrožení jeho pozice než přiznání neúspěchu vojenského tažení proti Ukrajině a opuštění jejího území,“ uvedl Jiří Pospíšil, europoslanec a předseda pražské TOP 09. 

„Ruská porážka ještě přijde. Nepředbíhejme. Ale je to spíše přiznání toho, že je Rusko ve válce a nejde o žádnou speciální operaci. Rusko má na bojišti v současné době výrazně méně vojáků, a to se odráží i na neschopnosti udržet některé části ukrajinského území. Nicméně ani tato mobilizace porážce Ruska nezabrání. O tom jsem přesvědčen!“ tvrdí Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Místopředseda KDU-ČSL
  • europoslanec

„To zcela určitě není. V případě, že se Ruské federaci podaří do dvou měsíců zálohy nasadit, změní se poměr sil v její prospěch,“ myslel si europoslanec Hynek Blaško, generál Armády ČR v záloze. 

„Ruská mobilizace odráží zoufalou situaci, do které se Rusko díky Putinově agresi vůči Ukrajině dostalo. Namísto rychlého vítězství, odstranění Zelenského vlády, zničení Ukrajiny a obsazení země, které Putin sliboval, Rusko nemá síly uskutečnit ani jeden z těchto cílů. Rusko svoji imperialistickou válku, kterou proti Ukrajině v rozporu se všemi normami mezinárodního práva rozpoutalo, ani po této zoufalé mobilizaci nevyhraje. Naopak, mobilizace ještě více rozloží ruskou společnost a sjednotí Ukrajince a Západ,“ konstatoval Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu.

„Podle mého názoru to v očích občanů Ruska jednoznačně prokazuje Putinovo selhání a myslím si, že budou v této zemi následovat velké snahy, které budou směřovat k výměně vlády. Jen těžko lze ale předpokládat, jak se bude následný sled událostí vyvíjet, zahnání takového člověka do kouta může znamenat mnohé,“ upozornil Marek Ošťádal (STAN), člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.

„Nemění to nic. Jen se bude válčit delší čas,“ domníval se Jaroslav Zeman (senátorský klub ODS), člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.

„Krátká rekapitulace. Rusko vyhlašuje speciální vojenskou operaci s cílem denacifikovat Ukrajinu a bez vyhlášení války vpadá na její území. Po více než půlroce marné snahy Ukrajinu pokořit Rusko mobilizuje a straší vlastní lidi západní agresí a jadernou hrozbou. To je skutečně těžko uvěřitelný scénář možný jen v Rusku. Putin dostává svou zemi do slepé uličky. Nepodařilo se mu Ukrajinu porazit regulérní armádou a musí mobilizovat, aby se nezhroutila fronta pod ukrajinským protiútokem. Další vývoj si ale netroufám odhadovat, v Rusku je totiž možné skutečně cokoliv,“ okomentoval Jiří Horák, člen výboru pro obranu a zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.

„Ale kdepak! Je to jen další z výplodů našich „ukrajinských“ novinářů z hlavního mediálního proudu. Když napíšou, že ruská mobilizace je známkou porážky, je to úplný nesmysl, jako kdyby napsali, že známkou ukrajinské porážky je mobilizace ukrajinská. Došlo k obojímu. Ve skutečnosti je to známkou jediného, totiž že situace na bojišti se stále vyvíjí. Tenhle způsob informování je zločin. To není zpravodajství, ale čistá propaganda,“ uvedla Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory.

„To se skutečně nedomnívám. Spíš si myslím, že by podle úvah Vladimira Putina měla vést k rychlejšímu řešení celé situace ve prospěch Ruska. A to zejména z důvodu, že dosavadní vedení konfliktu se může jevit jako neefektivní, tedy ekonomicky i lidsky vyčerpávající. Mobilizace je však již doprovodným znakem války, nikoliv ‚jen speciální vojenské operace‘, a tak se obávám, aby logicky nenásledoval krok další, a tím by mohlo být použití strategických zbraní. Vyloučeno není ani to, že částečná mobilizace může být pouze odstrašujícím prvkem v hybridní válce, kterou mezi sebou Rusko a Západ, tedy nejen Ukrajina, dlouhodobě vedou a jehož hlavním smyslem má být upozornění Západu, že svojí angažovaností by se mohl podílet i na vzniku globálního konfliktu,“ sdělil Jiří Valenta, bývalý poslanec KSČM.

„A co myslíte, víte o nějaké válce, která zajistila mír? Pokud generálům teče do bot, vždy hledají viníky jinde. Válka je vždycky svinstvo a tato obzvlášť, protože jde jen oligarchiím o moc a peníze. A jak je vidět, tak se jim to vyplatilo a bohatí extrémně bohatnou a chudí ještě více chudnou, umírají, mrznou. Všechny ty, co to zpaktovali, bych hnal z jejich paláců na frontu, tam, kam posílají chudáky, kteří ani pořádně nevědí, proč mají bojovat a umírat za ty, co to dlouhodobě připravovali. Válka je sviňa a já chci mír!“ prozradil Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.

„Jediné, co se zásadně změní, bude poměr početních sil. Zda však mobilizace přinese ruské armádě nějakou novou kvalitu, o tom lze podle mě pochybovat. Navíc z historie víme, že ruská mobilizace je zpravidla logistickou katastrofou. Potrvá pár měsíců, než se nově vytvořené jednotky dostanou na pozice. Stihne se vůbec provést nějaký jejich obnovovací výcvik? Mobilizaci po osmi měsících od začátku tedy čtu jako výraz zoufalství a neschopnosti, což ale neznamená, že je to důvod Rusko podceňovat a začít se snad plácat po ramenou, že bude brzy poraženo. Na něco takového je Rusko příliš nevyzpytatelné,“ upozornil Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.

„Je to jasné přiznání Putina, že válku nyní prohrává. Je to psychopat, který mobilizací prodlužuje svoji životnost. Na frontě budou větší jatka na obou stranách. Rusko se bude dále dostávat do větší a větší izolace a zásadní otázkou je, zda použije jaderné nebo biologické zbraně. Válku už stejně prohráli a ruský národ zatíží syndromem genocidy pro několik příštích generací. Dostat se Rusku z izolace i po Putinovi bude velmi obtížné a časově dlouhé. Škody z jednání psychopata totiž bude mít celý svět,“ vysvětlil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků.

„To si nemyslím. Je to spíše otázka na vojáky než na mne,“ konstatoval Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.

„Nemyslím si. Částečná mobilizace cca procenta rezervistů je podle mého názoru signálem. Tedy ruské ztráty na Ukrajině musejí být mnohem větší, než Rusko přiznává. Mobilizovaní mají být specialisté a váleční veteráni. Ti mohou mít na východní frontě svou bojovou hodnotu. Otázkou zůstává, jaké bude jejich odhodlání bojovat na Ukrajině za Putina. Na frontě budou konfrontováni s krutou realitou. Doma mají rodiny, děti, manželky, rodiče. Na druhou stranu Ukrajinci bojují právě za svoje rodiny a především za děti, za jejich budoucnost. Oni prostě nechtějí být součástí ruského impéria. Proto mají jak řadoví vojáci, tak důstojníci vysokou motivaci a morálku. Částečná mobilizace je tak vlastně dalším tahem při hře o budoucnost Ukrajiny, který má světu signalizovat odhodlání Putina bránit dobytá území,“ objasnil František Gábor, bývalý předseda TOP 09 v Libereckém kraji a veterán ze Zálivu.  

„Porážky. Děláte si srandu? Nastane eskalace, která může skončit prohrou všech, kteří si tam pálí prsty a přihřívají polívčičku. Rusové války nezačínají, ale končí,“ domníval se Pavel Skácel, plukovník ve výslužbě, účastník misí OSN.

„Nemám radost z toho, že se moje předpovědi plní. Přesně, jak jsem říkal, NATO ignoruje logiku a stále stupňuje tlak na Rusko a Putina. Chamtivost, nenávist a arogance zaslepují oči nejen Američanům, ale i EU. Celý Západ obviňuje Putina z eskalace situace. Já obviňuji NATO a EU. Mobilizace určitě není známkou porážky, ale určitě je důkazem složitosti situace, kdy Rusko nebojuje jen proti Ukrajině, ale vlastně proti celému Západu. Putin to má těžké, ale ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo. Tato mobilizace je navíc další a možná i poslední krok k eskalaci situace směrem k použití taktických jaderných zbraní. Pokud k tomu skutečně dojde, může se Putin rozhodnout, že nejprve zaútočí na ukrajinská postavení na pobřeží Černého moře. To nezpůsobí takové škody na civilní infrastruktuře a omezí to i lidské oběti. Doufám, že až se bude rozhodovat, zda stisknout tlačítko, rozhodne se takto. Osobně ale, kdybych bydlel v Kyjevě, okamžitě bych se odstěhoval. Až natolik je situace podle mě vážná. Kdo poznal válku, ví, že jednou má úspěch jedna strana, jindy druhá. Důležité je definovat cíl a vědět, že je možné ho dosáhnout za přijatelné ztráty. Povolání rezerv je jasný vzkaz od Putina, že se nehodlá vzdát a jeho rozhodnutí se nemění. Nahlas říkám, že minimálně od dubna všechny informace ukazují na jeho ochotu dohodnout se na mírovém řešení. Podmínkou ale bylo a stále je uznání samostatnosti čtyř ruskojazyčných regionů Ukrajiny. NATO toto řešení konzistentně odmítá a naši politici na tom ochotně spolupracují. Jejich arogantní řeči a výhrůžky vůči Rusku jsou jen další ukázkou jejich nezkušenosti a nezodpovědnosti. Jenže dnes už není v sázce jen naše ekonomika a stabilita, ale i naše životy. Už jsem říkal mnohokrát a znova to opakuji. Musíme začít myslet především na sebe, na naši ekonomiku, naše občany, naši bezpečnost. Lidé si nezaslouží trpět v zimě kvůli aroganci vlády. Tato válka není naše. Nic z ní nezískáme, ale už teď nás stojí až příliš mnoho,“ okomentoval David Bohbot, ředitel Centra pro výzkum terorismu, kandidát na senátora za Svobodné.

„Ač bych strašně rád řekl, že je, tak bohužel nemusí. Zcela jistě je ale známkou toho, že třídenní speciální operace se nevyvíjí podle skvělých taktických plánů Putina. Zatím ale nevíme, zda nejde o součást plánů strategických. Okamžitě to přímo boje moc neovlivní, protože živá síla sebraná pomocí mobilizace bude do bojů moci efektivně zasáhnout nejdřív okolo Vánoc. Tedy v případě, že se Rusové nerozhodli pro taktiku ‚nás mnógo‘ a nepošlou ty kluky jako potravu kanóny opotřebovat obránce. Dále je tahle mobilizace známkou nebo spíše důkazem, že Putin lhal a není tak silný, jak se celou dobu směrem ven, ale hlavně dovnitř tvářil. To bylo skoro to jediné, co mohl lidu Ruska nabízet. Rusko v podstatě nic nevyrábí, a z toho, co umělo fakt dobře, je postupně vytlačují jiní (nosné rakety, reaktory a vojenská letadla). Mohl tedy jen lidem prodávat ‚Velké neporazitelné Rusko‘. Elon Musk mu sebral monopol na vesmírné lety a ukrajinská armáda neporazitelnost. Není to tedy známka porážky Putina, natož Ruska, ale je to stržení masky. Teď už by mělo být každému jasné, že jde o válku. A to válku útočnou. Řeči o tom, že bylo nutné zabránit přiblížení NATO k ruské hranici, vyvrací sám každým krokem ruského vojáka na západ. Každým takovým krokem se naopak snaží on přiblížit Rusko k NATO. A ukáže se naprosto zřetelně, jaká je jeho podpora v Rusku doopravdy. Ono vzít si triko s velkým Z, anebo poslat syna do války v cizí zemi jsou dvě naprosto odlišné věci,“ upozornil David Forbelský, předseda Svobodných v Libereckém kraji.   

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

kontroly na hranicích

Co se stalo, že je najednou třeba obnovit kotroly migrantů na hranicích? A nehrozí, že se kontroly bzy vrátí natvalo v celé EU? Přeci jen uprchlické krize jsou v posledních letech skoro běžným jevem.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Šok! Spousta Čechů bude bez práce.“ Jindřich Rajchl viděl, co mnozí ne. Zásadní informace

17:07 „Šok! Spousta Čechů bude bez práce.“ Jindřich Rajchl viděl, co mnozí ne. Zásadní informace

„Jasně se ukazuje, že velká část národa se nenechá dál balamutit ze strany naší vlády, která jim jed…