V současnosti se mluví o neutralitě, ke které se snad Ukrajina blíží, a také o tom, že se Ukrajina vzdává svých ambicí vstoupit do NATO. „To jsou určitě vše otázky, které jsou nepochybně oběma stranami nadále projednávány. Nejsou to ale otázky, které jsou na čelném místě,“ míní Šíř.

„Aby se mohlo hovořit o nějakém pokroku, je třeba dosáhnout zastavení palby. Potenciální neutralita Ukrajiny spojená s bezpečnostními zárukami, to by samozřejmě muselo být řešeno na daleko širší úrovni se zapojením případných garantů,“ doplnil.

Ukrajinci při jednáních s Rusy požadují příměří a stažení ruských vojsk.

Je vůbec možné od jakékoli dohody s Ruskem čekat, že dohoda skutečně vyřeší situaci a bude dodržována? „Vladimir Putin porušil veškerá možná tabu,“ narážel Šír na závažné mezinárodní zločiny, zločiny proti míru, válečné zločiny apod.

Takové obavy jsou tedy zcela namístě. Je tu dlouholetá zkušenost s tím, že Rusko, dokud není zataženo do absolutně slabé pozice, má tendenci porušovat vše, co porušovat může.

Rusové sami sebe chápou jako velmoc. To znamená jako stát, který si může dovolit chovat se mimo jakýkoli rámec.

„Závazky, ke kterým by se Rusko mělo zavázat, by samozřejmě vyžadovaly, aby byly podepřeny reálnými kroky. Bavíme se ale o Putinovi, a to je problém,“ uvedl analytik Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Je Rusko na ukrajinském bojišti v takové situaci, že nyní musí jednat? „Určitě se Rusům operace nedaří tak, jak si naplánovali. Kyjev stále nedobyli a Ukrajina klade neskutečný odpor, to vyvolává v Rusku frustraci. Indikací, zda Rusko jedná v dobré víře a vážně, je vícero, v ruských médiích vidíme stále ty samé narativy ohledně denacifikace, že Ukrajina jakoby vyrábí zbraně hromadného ničení, které Rusko ohrožují,“ dodal Šír, že zřejmě proto ruská strana jednání bere vážně.