Podle něj každých 80 let přijde velká vlna válek a revolucí, která smete stávající mezinárodní řád, a nastolí nový. „Vždycky to tak bylo, a můžeme takhle jít až někam do 15., 16., 17. století, funguje to velice spolehlivě. Také se obecně říká, že když umírají poslední pamětníci poslední velké války, tak je načase se mít na pozoru,“ vysvětlil bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, že se musíme smířit s tím, že k tomu dojde a připravit se na to.

I přes to, že konflikty v podobě 2. světové války jsou na evropském kontinentě nepravděpodobné, lze ovšem očekávat války občanské rozdmýchané konfliktem se sílící muslimskou populací. Česká republika je podle něj na toto spíše nepřipravena. Stejně tak zmiňuje, že lze očekávat tlak od dvou geograficky blízkých mocností, a to Německa a Ruska.

Zmínil také, že Německo nyní pro svoji expanzivní politiku volí kultivovanější, jemnější nástroje než Rusko. „Němci používají prakticky jenom ekonomické a diplomatické prostředky, a nikdy nesahají k silovým prostředkům, zatímco Rusové ano, což je dáno tím, že ruská politická kultura je jiná než naše. Rusové jsou prostě daleko ochotnější používat sílu, ať už demonstrací síly, nebo přímo jejím použitím,“ uvedl s tím, že ale cíl mají stejný. „Je to mocenská vlivová expanze a ovládnutí středoevropského prostoru. Takže v tomto smyslu, v téhle chvíli pro nás nepochybně představuje větší problém Rusko, i v kontextu třeba kauzy Vrbětice. I kvůli tomu, že Rusové jsou prostě ochotni, používat násilné prostředky k rozšiřování svého vlivu, zatímco Němci ne,“ dovysvětlil s tím, že to ale neznamená, že Němci už nikdy nebudou hrozbou. „Ať v Německu vládne císař nebo nedostudovaný malíř, Angela Merkelová nebo v budoucnu nevím kdo, tak Německo v tomto smyslu potenciálně vždycky může představovat hrozbu, protože je to evropská velmoc, která tradičně expanduje na východ, kde jaksi ležíme i my,“ řekl Visingr.