„Ještě před měsícem prezident Francois Hollande tvrdil, že Putin není spojenec Francie ani Západu. Nyní slíbil, že bude o společné koalici hovořit vedle Obamy i se svým ruským protějškem. Na víkendovém summitu v Istanbulu spolu navíc půl hodiny hovořili Obama a Putin, což je věc ještě před několika týdny nevídaná,“ uvádí Beršidskij s varováním, aby se Západ nenechal mýlit Putinovými pokusy o sblížení. „Ruský prezident nabízí Ukrajině na obnovu země půjčku ve výši tří miliard dolarů a před jednáními ve Vídni Moskva souhlasila, aby se jich zúčastnili i Asadovi odpůrci. Přesto ani současná otevřenost Západu k vytvoření velké koalice nakonec nemusí vést. Mezi Ruskem a Západem stále existují značné rozpory v mnoha politických otázkách, píše Beršidskij.

Hlavním rozporem stále zůstává Ukrajina, kde byl sice patrně díky nátlaku Putina na proruské povstalce klid. Tento měsíc se však opět místy ozývá střelba a ukrajinská armáda hlásí několik usmrcených vojáků denně. Například v neděli zemřeli tři vojáci. „Politické řešení zatím stále není na pořadu dne. Ukrajinský parlament teprve nyní řeší zvláštní volební zákon pro území ovládaná separatisty. Putin navíc neustane ve tlaku na Kyjev do té doby, než on a jím podporovaní povstalci dosáhnou svého. Ani jeho návrh na půjčku tří miliard dolarů není žádná velká výhra, protože je podmíněna splacením vkladu Spojenými státy, Evropskou unií či mezinárodními finančními institucemi. Samotný Putin to podal tak, že jestli západní partneři Ukrajině opravdu důvěřují, záruku poskytnou,“ konstatuje Beršidskij.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Nabídku restrukturalizace dluhu s požadavkem na záruky považuje Beršidskij z pohledu Ruska za mnohem lepší než dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a soukromými investory. „Nicméně Ukrajina by v takovém případě nebyla schopna kompenzovat odškodnění investorům. Není tedy jasné, jak by mohla být dohoda uzavřena do šestého prosince, jak si přeje Putin. Jeho nabídka je tak pouze propagandistickým trikem, jejímž cílem je dokázat, že Západ zkorumpované Ukrajině až tolik nedůvěřuje. Západní vůdci dávají Putinovi opakovaně najevo, že nebudou ustupovat v otázce Ukrajiny ani výměnou za ruskou podporu v Sýrii. Navíc ani Putin není s vidinou partnerství se Západem v Sýrii ochoten přestat s destabilizací Ukrajiny,“ je přesvědčen ruský publicista.

„Putin sám sebe považuje za většího experta na boj proti terorismu, než jsou ostatní západní vůdci. Chce se dostat do čela koalice bojující proti Islámskému státu a přesvědčit svět, aby uznal, že měl pravdu, když od začátku konfliktu podporoval Asadův režim. Ostatně už také Putin říkal, že Rusko učinilo nabídku v boji proti ISIS, ale Američané a jejich partneři ji odmítli. Ironicky konstatoval, že život se mění velmi rychle a nyní vše nasvědčuje tomu, že by tato varianta mohla být opět na stole,“ cituje Beršidskij a konstatuje, že by koalice byla stejně jen dočasná. Připomíná ochotu západních vůdců spolupracovat za druhé světové války s Josefem Stalinem proti Hitlerovu Německu a skutečnost, že po vítězství stejně následovala studená válka. Putin nechce dosáhnout jen zrušení sankcí. Jeho hlavním cílem je vyhrát válku a stát se uznávaným vůdcem. V tomto smyslu toho masakr v Paříži moc nezměnil. Západ se stále musí rozhodovat, jestli se spojí s menším zlem proti většímu zlu,“ uzavírá ruský publicista.