Byla demonstrace ze 3. září pro její svolavatele úspěchem?Anketa
Uvnitř dokumentu se píše například o ochraně „tradičních ruských duchovních a morálních hodnot“ a „vzájemném obohacování kultur národů Ruské federace a cizích zemí“.
Uvádí též cíle ruské humanitární politiky v zahraničí, jimiž má být: „vytváření obrazu Ruska jako státu, který pečlivě uchovává svou bohatou historii a kulturní dědictví, tradiční duchovní a morální hodnoty a kde se dynamicky rozvíjí společenský a kulturní život v podmínkách svobody literární, umělecké a jiné tvorby, plurality názorů, absence cenzurních omezení; ochrany, zachování a propagace tradic a ideálů, které jsou vlastní ruskému světu“.
Jako prioritní cíl podle ruské agentury Interfax dokument uvádí „prohloubení dvoustranné spolupráce v oblasti kultury, vědy, vzdělávání, politiky mládeže, sportu a cestovního ruchu se zeměmi bývalého Sovětského svazu“ a jmenovány jsou členské země Společenství nezávislých států a také Ruskem okupované části cizích zemí.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
Objevují se například Ruskem okupovaná území Gruzie a mezinárodně neuznávaná Abcházská republika a Jihoosetská republika či Ruskem ovládané útvary na okupovaném ukrajinském Donbasu – Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika.
Rovněž se v listině hovoří o rozvoji humanitárních a kulturních vazeb s pobaltskými státy, jakož i s Gruzií a Moldávií, v níž má Rusko také své okupační síly a podporuje tamní podněsterské separatisty. V těchto zemích by se prý „měly zohledňovat práva ruskojazyčného obyvatelstva“
Rusko také upozorňuje, že je třeba „aktivně pracovat na tom, aby se zabránilo pokusům řady zemí přepsat dějiny druhé světové války a Velké vlastenecké války a zlehčit roli sovětského lidu ve Velkém vítězství“.
Rusko je vykresleno jako „sociálně orientovaný stát se snahou o rovnoprávné partnerství s ostatními státy, nevměšující se do vnitřních záležitostí jiných států“, přičemž je ochotno „zohledňovat zájmy různých aktérů na světové scéně“.
Fotogalerie: - Stop ruské agresi
Hlavní směry „humanitární politiky“ v zahraničí by podle dokumentu měl určovat prezident Putin a země by dle něj měla „rozšířit svou kulturní přítomnost v evropských zemích, pokud o to státy v regionu projeví zájem“.
„Jednou z oblastí dvoustranné humanitární spolupráce je zachování účasti Ruska v systému evropské kulturní interakce. Je třeba udržovat vyváženou, vzájemně výhodnou dvoustrannou humanitární spolupráci se západoevropskými státy a také usnadňovat rozšiřování ruské kulturní přítomnosti v regionech střední a východní Evropy s ohledem na připravenost států těchto regionů,“ stojí v koncepci.
Píše se v ní také, že Moskva hodlá „aktivně využívat potenciál početné ruské diaspory k propagaci ruské kultury, vědy, vzdělání, sportu, cestovního ruchu v zahraničí, jakož i k vytváření objektivního pohledu na historii a současný život Ruska“.
„Ruská federace podporuje krajany žijící v zahraničí při uplatňování jejich práv, zajišťování ochrany jejich zájmů a zachování celoruské kulturní identity,“ uvádí se také v textu s tím, že ve světě žijí desítky milionů ruských krajanů, kteří „jsou začleněni do jiného hodnotového systému“ a zůstávají nositeli ruské kultury a tradice.
Fotogalerie: - Rusové proti Putinovi
Podle agentury TASS se v dokumentu hovoří také o turistické atraktivitě Ruska v zahraničí. Tu je podle něj třeba šířit, aby si zahraniční občané po seznámení se s „historií, kulturou a tradicemi mnohonárodnostního národa“ vytvořili „objektivní pohled“. Mnoho textu se věnuje též kulturním institucím či například podpoře ruského filmu.
Agentura Reuters pak upozornila, že Putin označuje už několik let za „geopolitickou katastrofu“ to, že se po rozpadu Sovětského svazu ocitlo 25 milionů etnických Rusů mimo Rusko a podle nové politiky by Rusko mělo zvýšit spolupráci se slovanskými zeměmi, Čínou a Indií a dále posílit své vazby na Blízký východ, Latinskou Ameriku a Afriku.
„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se také v listině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
