Na svém posledním jednání v roli guvernéra prý Rusnok, jenž byl ve druhé polovině roku 2013 českým premiérem, navrhne další výrazné navýšení úrokových sazeb.

„Všechno nasvědčuje tomu, že opravdu budeme muset jít ještě výše. Naše prognóza už tak očekávala vyšší sazby, než jsme nakonec na posledním jednání bankovní rady zvolili. A vývoj je - bohužel - stále proinflační. Nechci nic předjímat, situace je velmi nejistá. Každý den přichází nová data a ta analyzujeme až do samotného rozhodnutí. Víme zatím, že máme slabší korunu, než s jakou počítal náš scénář. Nelze se tedy omezovat nějakými stropy. Takže ano, zatím to vypadá na tři čtvrtě procentního bodu či více,“ upozornil českou společnost Rusnok v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Guvernér zdůraznil, že pokud si někdo myslí, že inflaci, jaká trápí Česko, dokáže zkrotit bez zvyšování bankovních sazeb, plete se.

„Nikdo zatím nic lepšího, než nyní konáme, nevymyslel. Kdybych měl jinou alternativu a byla v rámci pravidel, určitě se takové debatě nebudu bránit. Ale nic takového není. Vždyť se jen podívejte na vývoj v zemích, které nám byly donedávna dávány za příklad zdrženlivosti. Dnes je to již jinak a v následujících čtvrtletích uvidíme prudké zvyšování sazeb, kam se podíváme. Naposledy o půl procentního bodu navyšovala sazby kanadská centrální banka, k tomu ještě přidala dost jestřábí prohlášení. Vidíme velký obrat u Evropské centrální banky a mluví se o tom, že jejich první zvýšení nebude jen o čtvrt procentního bodu. Americký Fed už naskočil na růst sazeb a k tomu přidává razantní kvantitativní ,utahování', tedy prodej cenných papírů, které nakoupil dříve. Navíc tyto centrální banky čelí kritice, že s reakcí na inflaci - na rozdíl od nás - ‚zaspaly‘,“ poznamenal Rusnok.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Zvyšování sazeb samozřejmě nevyřeší krátkodobé poruchy v nabídce. Ale to, prosím, ani nikdo nikdy netvrdil. Nicméně bez zvyšování sazeb prostě není možné přivést inflaci do patřičných mezí. To je iluze,“ zdůraznil ještě.

Současná česká inflace je podle něj tak vysoká, že už se rozlévá do českého hospodářství a svým způsobem živí samu sebe. V takové situaci už podle Rusnoka opravdu nezbývá nic jiného, než zvyšovat úrokové sazby.

Přidal poznámku i na téma jednotného trhu EU, k němuž se v časech krize postavil značně kriticky. Voliči se totiž podle něj začnou brzy ptát, zda tedy ještě funguje společný trh EU.

„Podotýkám, že je to jen můj soukromý názor. Ale podle mě vidíme obrovskou nepřipravenost evropského jednotného trhu v tak klíčové věci, jako jsou ceny základních komodit. Padesát let vytváříme jednotný trh ve všem možném, navíc máme i měnovou unii. A najednou destruujeme evropský hospodářský prostor tím, že na různých místech jednotného trhu platí různé ceny vstupů klíčových pro výrobu. Ještě nedávno jsme přitom řešili detaily kdejaké evropské fúze a najednou nevadí, že je jiná cena elektřiny po dotacích ve Francii, jiná pod stropem na Slovensku a jiná u nás? Vůbec neříkám, že nemáme regulovat, když trh selhává. Ale podle jednotných pravidel. Protože tu vidíme erozi evropské myšlenky. To přece dostane svou politickou podobu. Nejprve podnikatelé, ale brzy i občané se budou ptát, k čemu je vlastně ta Evropská unie, když si v Maďarsku nemůžu koupit benzin za stejnou cenu jako tamní občan,“ upozornil Rusnok.

Nakonec ještě zdůraznil, že má pochopení pro snahy současné vlády nějak dát do pořádku české veřejné finance. Zadlužování České republiky 2020 a 2021 v posledních dvou letech vlády ANO a ČSSD z Rusnokova pohledu nezdravě zrychlilo, jenže když Česko trápí dvouciferná inflace, jde v podstatě o novou daň přesahující 10 procent, která polyká občanům úspory, především sociálně slabým občanům je podle Rusnoka třeba pomoct.