„My jsme relativně malá a relativně otevřená ekonomika a zároveň ekonomika se strukturou, která je hodně vychýlená směrem k průmyslu, a to spíše k energeticky náročnému průmyslu. A tato krizová epizoda, kterou teď zažíváme – doufejme, že jsme na jejím konci –, tak je charakteristická na začátku obrovským šokem v cenách energetických vstupů, což samozřejmě takovou ekonomiku jako jsme my zasáhne víc než třeba ekonomiky, které jsou více závislé na službách,“ vysvětlil bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu K věci na CNN Prima News jeden z důvodů, proč Česko dle OECD zažívá větší propad životní úrovně, než tomu je v jiných západních zemích Evropy.

Doplnil také, že vnější šoky na Česko dopadají více právě kvůli její více otevřené ekonomice. „Zároveň ta větší otevřenost znamená, že větší vnější šok na nás dopadá více než na ekonomiky, které jsou více uzavřené, díky třeba své velikosti, jako je například náš soused Polsko,“ podotkl bývalý guvernér.

Problém vidí i s dlouhodobě se přehřívajícím trhem práce, s rychlejším růstem mezd, než je produktivita práce, a s fiskální expanzí. „V době covidu se přidala obrovská fiskální expanze. Prostě zdesetinásobení deficitu veřejných financí v podstatě ze dne na den,“ řekl Rusnok a připomněl, že bývaly deficity kolem 30 miliard korun, nyní je to nad 300 miliard.

Kombinace těchto věcí byla dle Rusnoka příčinou velkého propadu ekonomiky České republiky. „Ale ten propad už je víceméně za námi a doufejme, že už nás čekají lepší časy,“ prohlásil Rusnok.

Dále se rozhovor zaměřil na téma zdražování potravin. Podle Rusnoka je český trh málo konkurenční, Češi navíc k vytvoření oligopolní situace na potravinářském trhu přispěli sami. „Český potravinářský trh je málo konkurenční, zejména v oblasti velkých dodavatelů. A ti si v nastalé situaci mohli dovolit navýšit své ziskové marže, oni si vytvořili určitý bezpečnostní polštář, protože věděli, že většinu té produkce stejně prodají, jelikož trh je na nich výrazně závislý,“ vysvětlil Rusnok. „Čili jsme si to tak trochu způsobili sami,“ připomněl kampaně vyzdvihující kvalitu českých potravin nad zahraničními, zejména nad polskými.

Velkých obchodních řetězců je na trhu relativně dost a mohou tím dle slov Rusnoka působit konkurenčně, ve skutečnosti však pouze vzájemně kopírují. „Jejich podíl na trhu je ale tak vysoký, že své chování dost kopírují jeden od druhého. No, a to v souhrnu vede k tomu, že po jistou dobu tady ty potraviny výrazně zdražily,“ vysvětlil Rusnok důvod zdražení českých potravin, nicméně připomněl, že v době před krizí byly naopak ceny potraviny v Česku o dost nižší než například v Německu nebo v Rakousku. Zvýšením těchto cen se tak Česko pouze o něco více přiblížilo západoevropským standardům. „Z hlediska příjmů občanů to ovšem znamená, že ti si mohou dovolit méně.“

Že Češi jezdí čím dál tím více za levnějšími potravinami do Polska, to Rusnok vysvětluje nižší cenovou hladinou i nulovou DPH na potraviny. U této polské výjimky nicméně zmínil, že porušuje evropská pravidla. „Ale hlavně tam je mnohem větší konkurence jak těch potravinářských výrobců, tak zejména v těch obchodních sítích,“ zdůraznil Rusnok.

Moderátorka pořadu se bývalého guvernéra dotázala, zda je možné, že obchodníci opět budou dodávat potraviny spíše ze zahraničí. Rusnok její domněnku potvrdil, předpověděl větší tlak prodejců na dovozy potravin.

České „potravinářské národovectví“ podle Rusnoka současnou krizí vyprchalo. „Jednak všichni zřejmě pochopili, že ony ty polské potraviny asi nebudou tak špatné, když je to druhý největší vývozce do celé Evropské unie, a jednak sami si je kupují třeba při těch cestách do Polska,“ řekl Rusnok.

Česká národní banka přestala zasahovat do kurzu koruny; podle Rusnoka to domácí vývoj cen zásadně neovlivní, neočekává totiž výrazné oslabení vůči euru. „Bude záležet, o kolik ta koruna případně oslabí, zatím to jsou desetihaléře,“ uvedl s tím, že pokud by koruna oslabila více, tak by se to na růstu cen projevilo. „Ale to nepředpokládám, že by hrozilo,“ zmínil Rusnok.

K diskusi o přijetí eura je v současnosti vhodná doba, jedná se o strategickou záležitost pro českou společnost a ekonomiku, kterou politická reprezentace České republiky musí vyřešit. „Doba na diskutování byla, je a bude. Ale já bych od toho zatím stejně reálně víc neočekával,“ podotkl exguvernér.

Vládní konsolidační balíček přinese i redukci sazeb DPH ze tří na dvě, a to základní sazbu daně 21 % a jednu sníženou sazbu daně 12 %. Z tohoto důvodu Rusnok předpokládá, že konsolidační balíček s sebou přinese krátkodobě další zdražování. „Já jsem to říkal hned, kdy konsolidační balíček spatřil světlo světa, protože je tam ta podivná operace s DPH, kterou makroekonomicky příliš nechápu. Jejím výsledkem bude, že rozpočet vybere méně peněz a ceny se nesníží, a mírně se zvýší ceny u některých produktů, u kterých dojde k navýšení DPH,“ řekl Rusnok s tím, že balíček tedy v tomto ohledu krátkodobě k inflaci přispěje. Mírné snížení DPH se dle Rusnoka totiž obvykle ztratí v maržích obchodníků, zatímco zvýšení DPH promítnou do svých cen okamžitě.

Některé prvky z vládou chystané penzijní reformy mají být platné již od ledna příštího roku, připomněla moderátorka a zeptala se, zda je takto rychlé tempo dobré. Rusnok potvrdil, že takto rychlé změny nejsou v pořádku. Změny ve výpočtu důchodů a podmínek jeho získání by se měly dělat s předstihem, aby se ti, jichž se změny týkají, na ně mohli připravit. „Je to velmi netypické, velmi nešťastné, protože to nabourává důvěru lidí, kterých se to týká,“ shrnul Rusnok. Rozpočet na tom navíc ani krátkodobě nevydělá, řada lidí odejde do penze dříve kvůli strachu z nových podmínek.

Parametry systému se podle Rusnoka musí samozřejmě přizpůsobovat demografickému a společenskému vývoji. Za to, že se do těchto změn současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pustila, ji proto pochválil, ale kritiku si minimálně u reformy penzí zaslouží její provedení. „Já kritizuju to provedení, specificky u těch důchodů,“ prohlásil Rusnok.