„Faktorů, které spoluurčují, jak centrální banka funguje a jak plní stanovené cíle, je přitom mnohem více. Navíc, v centrálním bankovnictví posledních let došlo ke změnám, které nepsaná pravidla pro tyto specifické instituce přepsaly,“ podotkl ekonom. První změna přišla, jak praví Niedermayer, v 90. letech, kdy centrální banky dostaly jasný úkol – zajistit stabilitu cen, tedy nízkou inflaci. 

 

Bývalý viceguvernér ČNB následně uvádí, že mnoho centrálních bank čeká v dalších letech nesnadné rozhodování. „V případě ČNB půjde o termín a způsob ukončení dnešního režimu slabé a polofixní koruny. A s ním vplutí koruny do ‚neklidných vod‘ plovoucího kurzu. Guvernér pak bude stejně jako v minulosti rozhodování ČNB zosobňovat. Ve skutečnosti je tato personifikace zavádějící. O důležitých rozhodnutích totiž jedná bankovní rada a rozhoduje hlasováním. ‚Vítězí‘ většina bez ohledu na to, na jaké straně stojí guvernér,“ podotýká.

 

Zároveň uvádí, že český systém absolutní kontroly prezidenta nad složením bankovní rady není ve světě obvyklý. „Častěji jmenující vychází z návrhů nebo je jmenování rozděleno mezi více ústavních institucí. Krátká zkušenost ukazuje, že každý prezident k této pravomoci přistoupil odlišně. Václav Havel vycházel z doporučení skupiny ekonomů a závěrečný úsudek činil na základě osobního jednání s kandidáty, u Václava Klause byla klíčová loajalita k jeho postojům zejména ve věcech Evropské unie, zatímco prezident Zeman v nedávném jmenování vyšel vstříc přání nového guvernéra, kterého na základě svých politických preferencí a činů v minulosti vybral,“ uzavřel Niedermayer. Podle něj existuje dobrá šance, že ČNB s novou bankovní radou budou plnit to, k čemu jsou zřízeny – tedy v rámci své kompetence v oblasti inflace a dohledu nad stabilitou finančního systému spoluvytvoří podmínky pro stabilní rozvoj naší ekonomiky.