Přístavní město Mariupolu na jihu Ukrajiny již řadu dní čelí ostřelování a lidé stále ukrytí ve městě se musí vyrovnat s dopadáním bomb. Lidé, kterým se podařilo z města uprchnout do bezpečí, např. skrze humanitární koridory dojednané mezi útočícím Ruskem a bránící se Ukrajinou, říkají, že ve městě v podstatě neexistuje žádné místo, kde by se člověk mohl cítit v bezpečí. Obyvatelé města se ale přesto odmítají vzdát a nereagovali na ruskou výzvu ke kapitulaci.

„Ukrajina odmítla vydat Mariupol a odmítla požadavek Ruska vzdát se města do 5:00 moskevského času (ve 3 hodiny ráno středoevropského času - pozn. red.),“ uvedla BBC.

Oplátkou za to, že se město vzdá, měli ruští okupanti umožnit volný odchod civilistů v několika koridorech. Ve městě, kde podle dostupných zpráv není dost jídla ani pitné vody, se stále ukrývá přibližně 300 tisíc lidí.

„Rusko zasáhlo několik civilních krytů, školy, nemocnice a divadlo. Ukrajina prohlásila, že útoky v Mariupolu jsou válečnými zločiny, které vejdou do dějin,“ uvedla BBC.

Z obleženého Mariupolu zní, že Rusům nelze věřit ani slovo a obránci města budou raději bojovat až do posledního muže, než aby se vzdali. Podle poradce starosty Mariupolu Pjotra Andrjušenka se město nepřestane bránit.

„Budeme bojovat do posledního z našich vojáků," řekl Andrjušenko BBC. „Když [ruské síly] mluví o humanitárních koridorech, co vlastně říkají? Ve skutečně nutí evakuovat naše lidi do Ruska,“ dodal.

• Další informace naleznete zde  

Ve většině měst byl v neděli čtyřiadvacetihodinový klid v ostřelování. Ale v Kyjevě došlo k útokům, které zabily nejméně čtyři lidi. Rakety podle BBC dopadaly v jedné ze zdejších nákupních čtvrtí. Starosta hlavního města Vitalij Kličko v příspěvku na svém kanálu Telegram uvedl, že záchranáři stále likvidují rozsáhlý požár na místě útoku.

K útokům dochází také v Záporoží, kam utekli lidé z týraného Mariupolu. Ve zdejší nemocnici leží i děti, které si z Mariupolu odnesly jizvy na těle i na duši.

Podle OSN se kvůli válce dalo do pohybu již 10 milionů Ukrajinců z celkových přibližně 44 milionů. Na 3 miliony válečných uprchlíků zemi opustilo.

Bílý dům oznámil, že po jednání s lídry NATO a EU se prezident Spojených států Joe Biden vydá na jednání do Polska, kde bude mluvit s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Projednají další postup při poskytování pomoci Ukrajině.

„Prezident bude diskutovat o tom, jak Spojené státy spolu s našimi spojenci a partnery budou dál reagovat na humanitární krizi a porušování lidských práv, kterou vyvolala neodůvodněná a nevyprovokovaná válka Ruska proti Ukrajině,“ uvedl Bílý dům.

Zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost Daleep Singh v rozhovoru pro televizi CBC upozornil, že Spojené státy ještě mohou zpřísnit ekonomické sankce a ještě víc tak zatlačit na Rusko, které se podle něj již teď „dívá do ekonomické propasti a životní úroveň Rusů se blíží tomu, co si pamatují z 80. let minulého století v sovětských časech“.

„Většinou by šlo o ropu a plyn, ale jsou tu i další sektory,“ řekl Singh. „Nechci je specifikovat, ale myslím, že Putin by věděl, o čem mluvím,“ rozvedl svou myšlenku Singh.

Vzkaz poslal i ruskému lidu.

„Nejsme hrdí na utrpení ruského lidu. Toto je Putinova válka. To jsou Putinovy sankce. A toto je Putinovo strádání, které uvalil na ruský lid,“ řikl Singh.

Čínský velvyslanec v USA Qin Gang oznámil, že Čína neposkytne Rusku zbraně na vedení války proti Ukrajině. Ani munici. Velvyslanec také oznámil, že Čína „udělá vše pro deeskalaci krize“.

Slovinský premiér Janez Janša oznámil, že dříve evakuovaní zaměstnanci ambasády se vrátí do Kyjeva. Janša v nedělním tweetu uvedl, že vracející se diplomaté jsou dobrovolníci.

„Pracujeme na tom, aby [EU] udělala totéž,“ dodal. „[Ukrajina] potřebuje diplomatickou podporu.“ 

15. března Janša spolu s českým premiérem Petrem Fialou a polským premiérem Mateuszem Morawieckim navštívil Kyjev a setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli v projevu k izraelským poslancům prohlásil, že Izrael se může stát prostředníkem v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, které musí dříve či později vést k ukončení války.

„Izraelský premiér, pan Bennett, se snaží najít způsob, jak vést rozhovory,“ řekl Zelenskyj na videu. „Jsme vděční za jeho úsilí, takže dříve nebo později začneme jednat s Ruskem, možná v Jeruzalémě. Tohle je to správné místo, kde najít klid, pokud je to možné,“ řekl.

Zároveň však izraelským poslancům vynadal za to, že Ukrajině nechtějí poskytnout svou vojenskou techniku tolik potřebnou pro obranu Ukrajiny před ruskými raketami, letadly a tanky.

„Rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy pak musíte žít se svou odpovědí, lide Izraele,“ uvedl Zelenskyj.