Válka na Ukrajině trvá už 418 dní. Rusové dál útočí na Bachmut. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW)  Rusové stále více přesouvají tíhu bojů na výsadkové jednotky (VDV).

„Ministerstvo obrany Spojeného království 16. dubna oznámilo, že je vysoce pravděpodobné, že velitel VDV generálplukovník Michail Teplinskij se vrátil k ‚hlavní‘, ale blíže nespecifikované roli na Ukrajině poté, co se objevily zprávy, že ho ruské ministerstvo obrany 13. ledna vyměnilo. Britské MO poznamenalo, že Teplinského návrat do velení na Ukrajině nebude omezen pouze na VDV jednotek, ale že je také pravděpodobné, že se Teplinskij pokusí povýšit tradiční roli VDV jako elitních jednotek,“ uvedl institut s tím, že přesun velitele VDV naznačuje, že po neúspěšné ruské zimní ofenzivě může na vysokých velících postech dojít ke změnám.

Institut upozornil, že ruská armáda nasazuje výsadkáře tam, kde to momentálně nejvíc hoří. V těchto místech se prý navíc sílu těchto jednotek snaží posílit, což se projevuje např. tím, že v Luhanské oblasti a v okolí Bachmutu obdržely tyto jednotky TOS-1A, termobarické dělostřelecké systémy. Institut však také upozornil, že ruští výsadkáři na počátku ruské agrese utrpěli opravdu velké ztráty a ty budou nahrazovat jen pomalu. Podle jednoho z proválečných blogerů ztratily tyto jednotky 40 až 50 procent své síly.

Vedle toho se podle institutu zdá, že ruské ministerstvo obrany spolupracuje víc než dřív se soukromou armádou wagnerovců. Pravděpodobně ve snaze urychlit dobytí Bachmutu. Boje o Bachmut trvají od srpna 2022, jsou krvavé a dlouhé.

Server arabské televize Al-Džazíra s odvoláním na ukrajinské zdroje uvedl, že ukrajinská armáda hlásí „krvavé boje, které nemají v posledních desetiletích obdoby“.

„Ruští prováleční blogeři informovali, že wagnerovské síly operují na území Bachmutu s tanky T-90, což naznačuje, že ruské vedení přidělilo wagnerovcům více moderních prostředků v jeho úsilí o dobytí města.

Boj byl pro obě strany nejdelší a nejsmrtonosnější bitvou války.

„Uprostřed městské zástavby probíhají krvavé boje, které nemají v posledních desetiletích obdoby,“ uvedl Serhij Čerevatij, mluvčí východního vojenského velení Ukrajiny.

„Naši vojáci dělají v krvavých a urputných bojích vše pro to, aby rozdrtili bojeschopnost (nepřítele) a zlomili jeho morálku,“ řekl televiznímu kanálu 1+1. „Každý den, v každém koutě tohoto města, se jim to úspěšně daří.“

Rusko se mezitím přihlásilo k postupu v Bachmutu.

Zakladatel wagnerovců na sebe podle ISW upozornil ještě jednou věcí. Propuštěním asi 130 ukrajinských zajatců, které drželi wagnerovci. Zdá se, že tady jednal nezávisle na ruském ministerstvu obrany a byť šlo o předvelikonoční gesto, někteří prováleční blogeři za to Prigožina podrobili kritice s tím, že zbytečně Ukrajincům vrací živou sílu před chystanou ukrajinskou ofenzivou.

Ruské ministerstvo obrany neoznámilo, kolik ruských vojáků se vrátilo domů. Čečenský vládce Ramzan Kadyrov prohlásil, že v rámci této výměny dorazilo do hlavního města Groznyj pět vojáků, ale že se s nimi nesetkal a že by měli prokázat svou odvahu tím, že se co nejrychleji opět zapojí do bojů.

Americká zpravodajská stanice CNN se v časech války na Ukrajině vrátila o rok zpátky, do doby, kdy se bojovalo o Mariupol a upozornila, že řada lidí odešla do Ruska, aby si zachránila život. Tehdy často nebylo možné odejít jinam... Jenže rok poté se nemohou dostat z Ruska zpět domů na Ukrajinu. Když se o to pokusí, ruské úřady už se postarají o to, aby tito Ukrajinci v Rusku zůstali a to např. u ruských břehů s Japonskem, tedy daleko na východě, odkud je to blíž i na americkou Aljašku, než na Ukrajinu.

Své o tom ví i Natálie, která z Mariupolu vyjela 4 tisíce kilometrů do města Nachodka.

„Natalia, která v Mariupolu pracovala v kanceláři, si nyní našla práci v místním potravinářském závodě. Pro CNN uvedla, že se potýká s náklady na nájem. Doufá, že si najde práci, která bude lépe odpovídat jejím schopnostem, ale zatím je to jediné, co může najít. Stýská se jí po domově, ale přímořské klima jí alespoň připomíná pobřežní Mariupol. Manžel a dcera jsou s ní a říká, že na Ukrajině jí žádná rodina nezůstala. „Nic se (za poslední rok) nezměnilo, kromě místa,“ řekla. „Ale už nemám práci, kterou mám ráda, a domov, který mám ráda.“

Ruské úřady jí odebraly ukrajinský pas a vyměnily ho za ruský, říká Natalia. Všeobecná deklarace lidských práv OSN říká, že „nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti“ a že každý má právo opustit jakoukoli zemi, dokonce i svou vlastní.