Ukrajinské síly dostaly po několika letech žádostí svolení využívat západní raketové systémy na cíle v Rusku, což vyvolalo ruskou reakci. Ve čtvrtek ráno bylo ukrajinské město Dněpropetrovsk zasaženo dosud neznámou balistickou raketou. Ukrajinská strana nejprve operovala s informací, že šlo o mezikontinentální balistickou střelu středního doletu RS-26 Rubež. Ve večerních hodinách ruský prezident sdělil národu a světu, že byl ve skutečnosti využit nově vyvinutý raketový systém Orešnik, který nelze zastavit žádným protiraketovým systémem na světě.
„Provedli jsme bojovou zkoušku raketového systému Orešnik v reakci na agresi NATO proti Rusku,“ řekl Putin a upozornil, že tentokrát šlo o nejadernou konfiguraci. Vypálení střely bylo podle něj nutnou ruskou reakcí na použití západních raket na cíle v Ruské federaci. Ukrajinské síly po povolení od USA použily americké rakety ATACMS. „Dnes neexistuje způsob, jak takovým zbraním čelit,“ varoval poté Putin.
Ruská tisková agentura TASS se obrátila na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, aby sdělil o vývoji zbraně podrobnosti. „Výzkum a vývoj současných ruských zbraní nejsou nijak zvlášť medializovány,“ odpověděl Peskov. „Jsem si jistý, že ani jeden z nás si v tuto chvíli ani neumí představit budoucí vývoj těchto zbraní.“
Ruský prezident Vladimir Putin 21. listopadu po vypuštění střely Orešnik poukázal na to, že rakety vyrobené v USA a ve Velké Británii zamířily na vojenská zařízení v ruských hraničních regionech Kursk a Brjansk poté, co USA a jejich spojenci v NATO povolili použití jejich zbraní dlouhého doletu k úderům proti Rusku. Podle Putina Rusko v odvetě poprvé použilo své nejnovější nejaderné balistické střely středního doletu Orešnik proti ukrajinskému zařízení obranného průmyslu Južmaš v Dněpropetrovsku (na Ukrajině nazývaném Dnipro). Ruský lídr zdůraznil, že Západ může čelit hrozným následkům, pokud jeho provokativní politika bude dále eskalovat konflikt.
V reakci na Putinova slova zveřejnila ruská média infomapu časů, za jak dlouho je Orešnik schopný zasáhnout hlavní města Evropy. Hlavního města Velké Británie by Orešnik dosáhl za 20 minut letu. Za stejnou dobu by raketa dosáhla Paříže. Berlín by byl zasažen 15 minut po vypuštění raket. Polské hlavní město Varšava by se octla v neřešitelné situaci 12 minut po vypuštění rakety Orešnik. A to s tím, že by rakety byly vypuštěné z ruské raketové základny v Kapustin Jaru.
Russian media released a new graphic showing Oreshnik missile flight times to major cities in Europe pic.twitter.com/Ry7yLymK2n
— Preston Stewart (@prestonstew_) November 22, 2024
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj v odpovědi na útok raketou Orešnik řekl tiskové agentuře Reuters, že Kyjev se spojenci už pracuje na vývoji protivzdušné obrany, která by dokázala čelit Orešniku. Zároveň dodal, že svět „musí“ Rusku na použití Orešniku razantně odpovědět, aby donutil Putina neeskalovat a nerozšiřovat konflikt. Útok označil za šíření teroru.
„V reakci na to se ukrajinský ministr obrany podle mého nařízení již schází s partnery, aby zajistili pokročilé systémy protivzdušné obrany – systémy schopné chránit životy před těmito novými hrozbami,“ napsal Volodymyr Zelenskyj na síti X. „Svět musí reagovat pevně a rozhodně, aby se Putin bál rozšíření této války a čelil skutečným následkům za své činy. Opravdového míru lze dosáhnout pouze silou – není jiné cesty,“ dodal.
Today, more details have been revealed about the new missile that Russia used to strike Dnipro. These details will be shared with international journalists and media because the world must know the truth. It must understand that the only party that does not want peace is Russia.… pic.twitter.com/dmuYRF6G2F
— Volodymyr Zelenskyy / ????????? ?????????? (@ZelenskyyUa) November 22, 2024
Ve čtvrtek prezident Vladimir Putin v proslovu k národu sdělil, že rakety Orešnik dosahují více než desetinásobku rychlosti zvuku a nedokážou je odchytit ani americké protiraketové systémy v Evropě. A varoval, že každá země, která Ukrajině dovolí použití raket dalekého doletu na cíle v Rusku, se ocitne v hledáčku systému Orešnik.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.