Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že pondělní návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Chersonu působila na ruské válečné blogery jako červený hadr na býka.

„Váleční blogeři se chopili návštěvy ukrajinského prezidenta v Chersonu ze 14. listopadu, a kritizovali výkony ruské armády ostřeji než dřív, během ruského stažení z pravého břehu Chersonské oblasti,“ napsal institut.     

Upozornil také, že o co defenzivnější jsou Rusové v Chersonské oblasti, o to důraznější akce podnikají v Doněcké oblasti.

„Tvůrce soukromé armády Wagnerovců Jevgenij Prigožin se v Rusku nadále etabluje jako vysoce nezávislý stalinistický válečník a stává se významnou postavou nacionalistické pro-válečné komunity,“ pokračoval ISW.

Ruské síly mezitím pokračují v evakuaci a nucené deportaci obyvatel dál od pravého břehu Dněpru blíže ke hranicích Ruska. A mezitím ruský prezident Vladimir Putin „podepsal další dekrety, které zpřesňují mobilizační protokoly a rozšiřují ustanovení o vojenském náboru, pravděpodobně v pokračující snaze posílit ruské válečné úsilí,“ upozornil institut.

Ruská strana také tvrdí, že se ukrajinské ozbrojené síly snaží překročit řeku a na pravém břehu dál tlačit na ruskou armádu.

Mezitím se k válce na Ukrajině vyjádřili i čínský prezident Si Ťin-pching a americký prezident Joe Biden. Každý trochu jinak.

Americká zpravodajská stanice CNN s odvoláním na čínskou televizi CCTV upozornila, že čínský prezident a šéf komunistické strany Číny Si znovu vyzval k mírovým jednáním o Ukrajině, ale vyhnul se odsouzení Ruska.

„Si zdůraznil, že postoj Číny k ukrajinské krizi je jasný a konzistentní a zasazuje se o příměří, zastavení války a mírové rozhovory," uvádí se v záznamu z bilaterálního setkání čínského vůdce a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který zveřejnila státní televizní stanice CCTV.

„Ačkoli Čína důsledně vyzývá k ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, odmítá odsoudit ruskou invazi. Místo toho Peking vyzval k uznání ‚legitimních bezpečnostních zájmů všech stran‘, přičemž z konfliktu obvinil USA a NATO. ... Peking dosud neposkytl Moskvě přímou vojenskou ani finanční pomoc, která by mohla vyvolat sankce ze strany Washingtonu. Čínská státní média mezitím již dříve informovala o Siově podpoře mezinárodních mírových rozhovorů jako mechanismu pro ukončení války,“ doplnila CNN.

Naproti tomu americký prezident Joe Biden využil summit G20 na Bali k tomu, aby světové společenství motivoval k pomoci Ukrajině při obraně své vlasti před ruskou invazí.

„Očekává se, že většina členů G20 se podepíše pod prohlášení odsuzující ruskou válku na Ukrajině ‚a lidské utrpení, které způsobila jak Ukrajincům, tak rodinám v rozvojovém světě, které v jejím důsledku čelí nedostatku potravin a pohonných hmot‘, uvedl vysoký představitel administrativy. Takové vyjádření odsouzení bylo dílem několikaměsíční diplomacie mezi vedoucími představiteli skupiny G20. Zatím však není jasné, které země se k prohlášení přesně připojí,“ uvedla CNN.

Ačkoli je skupina G20 složena ze světových mocností, které ve své většině podpořily Ukrajinu během války, patří do ní i další země, které na ruskou agresi reagovaly vlažně - včetně Indie, Číny, Saúdské Arábie a Indonésie,

Americký prezident a čínský vůdce se podle britského BBC shodli na tom, že válka nesmí přerůst ve válku jadernou. Tu podle obou prezidentů nelze vést.

Americká zpravodajská stanice také upozornila, že prozatím není domluvený žádný termín na společnou fotografii všech lídrů, což vypovídá o neshodách ve skupině G20, kam patří i Rusko. Pokud by mělo být vyloučeno, muselo by se na tom jednomyslně shodnout 19 dalších členů.

Mezitím se v tureckém hlavním městě Ankara setkali šéfové amerických a ruských špionů. BBC upozornila, že jednání mezi ředitelem CIA Williamem Burnsem a jeho protějškem Sergejem Naryškinem se uskutečnilo v pondělí.

Podle Kremlu se rozhovory uskutečnily na žádost americké strany. Bílý dům uvedl, že Burns, který byl v letech 2005 až 2008 velvyslancem USA v Rusku a hovoří rusky, nevyjednával o ukončení války. Jeho poselství se podle sídla prezidenta USA týkalo „důsledků použití jaderných zbraní Ruskem“ a rizika „eskalace strategické stability", uvedl Bílý dům v prohlášení.

V posledních měsících USA opakovaně varovaly Moskvu před použitím taktických jaderných zbraní na Ukrajině, jejichž použitím Kreml nejednou nepřímo pohrozil.

Schůzku mezi Burnsem a Naryškinem, šéfem ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR), potvrdil mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se od únorové invaze stal klíčovým prostředníkem mezi Ruskem a západními zeměmi.

Přesný obsah jednání v Ankaře není znám, mluvčí CIA uvedl, že o zahraničních angažmá ředitele nikdy nehovoří, ale schůzka přichází v důležitém okamžiku konfliktu po pádu Chersonu a otázce, jak bude Moskva na tento neúspěch reagovat.