Nejprve se diskutovalo o tom, zda se podaří ještě v tomto volebním období schválit pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Ludvík si myslí, že pravidelná valorizace by měla být prosazena. Příslušný návrh zákona ale v tuto chvíli do vlády nejde. Ludvík si prý musí s Babišem „sednout a vyříkat si to“. Ludvík přiznal, že je nutné, aby návrh zákona šel do vlády co nejdřív.

Marková poukázala na to, že pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce zajišťuje předvídatelnost příjmů ve zdravotnictví. „Mluví se o tom už od září, dávno jste se měli dohodnout, pane ministře,“ vyčetla Marková Ludvíkovi.

Pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce půjde do vlády už v lednu?

Heger poukázal na to, že příjmy zdravotnictví ohledně podílu na HDP stále klesají. „To vytváří nestabilitu, to nikde v Evropě není,“ podotkl s tím, že vyjádření Babiše o zdravotnictví jsou „katastrofická“.

Ludvík nerozumí tomu, proč je Babiš proti pravidelné valorizaci plateb za státní pojištěnce. „Babiš musí říct, zda si to budou lidé platit sami nebo zda se bude valorizovat,“ poznamenal Ludvík s tím, že příslušný návrh zákona chce předložit do vlády již v lednu.

Snížení stropu na doplatky pro děti a seniory možná už od července

Dalším diskutovaným tématem bylo připravované snížení stropu na doplatky pro děti a seniory.

Marková upozornila, že KSČM podpoří jakékoliv snížení spoluúčasti pacientů.

Nyní je ochranný limit u dětí a seniorů 2 500 Kč, nový návrh je pro seniory 60–69 let na 1 000 Kč, u seniorů sedmdesátiletých a starších pak už jen 500 Kč.

Ludvík chce, aby toto opatření platilo už od 1. 7. 2017. Aby mohlo vstoupit v platnost, musí někde najít 250 milionů korun. Zároveň chce spočítat, kolik peněz by bylo zapotřebí, kdyby všichni důchodci nad 65 let měli tento limit 500 Kč. „Ty peníze se dají sehnat,“ ujistil ministr s tím, že zdravotní pojišťovny „mají určité fondy“, které nejsou používány.

Heger upozornil, že když mají pacienti vše zdarma, neutrácejí se peníze racionálně. Vyhazují se miliardy korun za léky, které jsou zneužívané. Proto by se mělo provádět účelnější předepisování léků.

Marková se obává, že tento návrh nemá moc nadějí na úspěch, protože přijde až po prvním lednu. „Vždycky když jde o peníze, se jedna z koaličních stran staví na zadní,“ podotkla. Sama by raději volila cestu stanovení sociální hranice, tedy podle reálných příjmů. Snižování limitů nicméně považuje za důležité. „Určitě to podpoříme,“ podotkla.

Zdravotním sestrám se zvýší příplatek za směnnost

Na závěr diskuse se mluvilo o tom, že se zvyšuje průměrný věk lékařů a především nemocnice se potýkají s nedostatkem zdravotních sester.

Podle Ludvíka chybějí sestry především ve směnných provozech. Proto připravuje změnu nařízení vlády. Nyní činí příplatek za směnnost 400 až 1 000 Kč za měsíc. „Uměl bych si představit pět tisíc za měsíc,“ řekl Ludvík s tím, že návrh tohoto nařízení předloží nejpozději v lednu na vládě, platit by mělo od prvního dubna. „Je mi jasné, že se k tomu musejí přivést peníze, určitý plán mám, nejprve bych s tím chtěl seznámit vládu,“ dodal.

Podle Hegera u nás není velký nedostatek lékařů. Řadu aktivit lékařů by zastal dostatek vzdělaných sester. „Kdyby každý lékař dostal asistenta, ušetřil by mu spoustu práce, jako jsou zařizování, telefonování,“ podotkl.

Ludvík poukázal na vysokou míru byrokracie, kdy je přesně stanoveno, kolik kde má být lékařů. Například v motolské nemocnici slouží každou noc 96 lékařů, to je prý příliš vysoké číslo, na Západě v obdobně velkých nemocnicích něco takového neexistuje. Podle jeho odhadů by stačilo v Motole na noční sloužit tak 60 lékařů. Ministr upozornil také na nebezpečí, které by pro střední zdravotnické školy představovala povinná maturita z matematiky.