Davy knihomolů, rozpačitě postávající zmocněnci velkých vydavatelství a bloumající intelektuálové... Pátek 12. května, poslední všední den knižního veletrhu Svět knihy 2017, zdánlivě nijak  nevybočoval ze zaběhnuté rutiny knižního veletrhu. Ti zvídavější navštěvovali autorský koutek, kde bylo možné besedovat přímo s přítomnými literáty. Komu se nechtělo, toho dovnitř lákala atraktivní hosteska ve sci-fi kostýmku, která ochotně zapózovala i našemu fotoaparátu.

Přítomna byla, kromě velkých vydavatelských domů, jako tradičně i menší vydavatelství. Zaujala například Epocha, specializující se na české fantasy autory, mezi nimi například na Frantu Kotletu, „řezníka z Bruntálu“, jak o sobě s nadsázkou čas od času referuje. Menší stánek vydavatelství Olympia pak v odpoledních hodinách zaznamenal nápor foglarovců a příznivců českého skautingu. O půl páté se na místě křtila publikace S Jestřábem v srdci, kterou dali dohromady vyznavači Foglarova odkazu Jiří Filípek, Tomáš Hejna, Slavomil Janov, Mervard, Jiří Polák, kreslíř Milan Taslevič, Miloš Vraspir a Karel Zelníček.   

Jedním z osmi autorů je i Miloš Vraspir, spoluzakladatel sdružení přátel Jaroslava Foglara, který se Foglarem  zabývá 60 let. „Láska k přírodě, ekologie, zdravý způsob života, táboření,“ to jsou podle Vraspira – jenž si Foglara pamatuje z řady setkání u něho v bytě i z dalších besed – podstaty Jestřábova odkazu. „Foglar mladé stále oslovuje. Vidím ale určité snížení zájmu. Členů sdružení spíše ubývá. Staří bobříci postupně odumírali, odcházeli z různých důvodů, finančních či zdravotních,“ přiznal Vraspir ParlamentnímListům.cz úbytek zájmu mladší generace. „Je to radost. Děláme to na koleni. Chceme vrátit této generaci to, co nám narozeným po válce bylo zakázáno a znemožněno,“ dodal s odkazem na to, jak se komunistický režim stavěl ke skautingu.

S Foglarem se znali osobně i další z autorů. Mezi nimi například Slavomil Janov přezdívaný Nashville. „S Foglarem jsem se poznal osobně v roce 1975 na chatě v Černošicích. Na vysoké škole se mi dokonce podařilo probojovat diplomku o Jaroslavu Foglarovi,“ uvedl. „Foglarovo dílo je skoro sto let staré. Dnešní svět je naprosto jiný, než byl ten Foglarův. Myslím si, že je dobré nějakým způsobem Foglarův odkaz rozvíjet,“ dodal. Podle Janova je ale nutné jej pro mladé lidi nějak transformovat. V opačném případě hrozí, že se Foglarovo dílo sice stane zlatým fondem české literatury, ale nakonec pomalu odezní. „Cokoliv, co bylo před sto lety, už dnes není. Samozřejmě, Foglarovo dílo je v jádru zdravé a dobré, ale upřímně, patří již do minulého století. A nejsem přesvědčen o tom, že v této formě vydrží i dalších sto let,“ dodal. U příležitosti Foglarova výročí Olympia připravila i speciální foglarovský program ve formě dopoledních her pro děti.

Jen pár hodin před foglarovskou akcí přitom vydavatelství Olympia veřejnosti představilo další publikaci. Knihu Český rytíř návštěvníkům představil její autor – historik a spisovatel Petr Bahník. Ve dvoudílné publikaci, s podtituly Hrdinské příběhy z Čech, Moravy a Slezska z dob knížecích a z dob pohanských, se autor zaměřuje na nepříliš známé epické příběhy z českých zemí. „Velmi se v nich promítá například heraldika a legendy jednotlivých šlechtických rodů,“ uvedl Bahník při příležitosti své autogramiády. „Jsou to pověsti a báje z pramenů a kronik. Specifické je, že většina z nich se nikdy nedočkala moderního zpracování. Autoři minulých staletí dělali určitý výběr, ze kterého některé příběhy vypadly. Mnohé z těch příběhů se tak dostávají k modernímu čtenáři v moderním jazyce poprvé. To je možná záchrana před jejich zapomenutím,“ uvedl Bahník.

Petr Bahník představil svou knihu

Při studiu problematiky se Bahník zaměřuje na kronikáře Václava Hájka z Libočan, kterého studuje, jak sám říká, celý život, a to již od svých vysokoškolských studií. Kromě toho je i autorem ilustrací, které knihu doprovázejí, aby byla atraktivní i pro mladší čtenáře. „Myslím si, že je doba se na své kořeny rozpomínat,“ uvedl Bahník ve svém úvodním slovu. „Poměrně hodně se mluví o hledání identity. Důležité je znát své kořeny co nejbarvitěji,“ dodal k věci pro PL. „Rytířské příběhy nebyly samoúčelné, proto ten název Český rytíř,“ vysvětluje s poukazem na klasické hodnoty středověkého rytíře jako věrnost, čestnost a ochrana slabých. A konkrétní zajímavosti z knihy? Co se týče vydání mapujícího pohanské ctnosti, Bahník zmiňuje legendu o praotci Čechovi, která se podle něj v různých obměnách objevuje i v legendách dalších slovanských národů.