„Již šest let probíhá na Krymu porušování lidských práv, která my považujeme za samozřejmá,“ zahájil seminář senátor Drahoš. Přivítal Oleha Sencova, od kterého prý očekává „svědectví, jaké to je být politickým vězněm v dnešním Rusku“, a přitom připomněl, že i my jsme měli politické vězně režimu organizovaného z Moskvy, třeba Václava Havla. „Mysleme na to, že lidská práva jsou dnes porušována v zemích, se kterými sami nemáme dobrou historickou zkušenost,“ připomněl profesor Drahoš.

Připomněl, že právě z ČR byla prezidentu Putinovi v květnu 2018 odeslána výzva, aby Sencova propustil a „poskytl mu základní právo na svobodu slova a svědomí“. A skončil citátem generála Františka Fajtla, že „bojovat za svobodu se vždycky vyplatí“.

Jako první dostal slovo zástupce krymských Tatarů ze Simferopolu, který se uvedl slovy, že národ, který sám poznal ruskou diktaturu, jistě chápe, o čem bude mluvit. Obsazení Krymu Ruskem je podle něj „nemocí, které se musíme zbavit“. „Vyzývám vás, abyste poskytli jakoukoliv pomoc pro Ukrajinu,“ zaznělo z jeho úst poté.

Rusko podle něj na Krymu masivně porušuje lidská práva. „Ale je obtížné to dokumentovat, protože ruský stát je mazaný a dělá to tak, aby to bylo zarámované právem,“ vysvětlil. Na Krymu od roku 2014 podle něj není možné „konat žádnou svobodnou politickou akci“. Zákazy prý probíhají často pod směšnými záminkami a projevuje se třeba i tlak na podnikatele, kteří by opozici chtěli finančně podpořit. „Oni nám nedovolí organizovat ani dětskou soutěž,“ povzdechl si.

„Příšerné je už to, že když jedeme z Krymu na Ukrajinu, tak musíme jet přes hranici,“ lamentoval. Hraniční kontrola je navíc podle něj příležitostí k šikaně, on sám byl na hranicích už několikrát zadržen.

„Ta slova Ruska o tom, jak je to na Krymu skvělé, to není pravda,“ vykládal. Připustil, že na poloostrově je pod vládou Moskvy obrovský boom třeba ve stavebnictví. „Ale ty megastavební projekty jsou jen zástěrkou pro nespravedlivé jednání v jiných oblastech,“ vysvětlil.

Porušováno je třeba právo krymských Tatarů učit se ve své mateřštině, ačkoliv se Rusko chlubí, že jejich jazyk je poprvé v historii úřední řečí. „Ale je těžké si prosadit, aby se děti mohly učit v krymské tatarštině, o ukrajinštině nemluvě,“ dodal.

Trpí prý třeba i krymské životní prostředí. „Likvidují se lesy, aby se mohly stavět nějaké silnice, které Krym nepotřebuje. Jediný, kdo je potřebuje, je ruská armáda,“ rozčiloval se.

Rusko se podle něj chlubí věcmi, které byly rozjeté už dávno před jeho příchodem na Krym, třeba křesťanským chrámem v Sinferopolu. A jiné věci, které vystavuje na odiv, zase nejsou vůbec v provozu, třeba nové školy, ve kterých se nedá učit.

„Spousta krásných nových staveb je užívána jako úřadovny FSB,“ dodal rovněž Krymčan. A nové krásné byty, které se staví, si obyvatelé Krymu nemohou dovolit, takže si je kupují lidé z Ruska.

Pak následovalo video „Den na Krymu“, které bylo plné ruských policistů v charakteristických maskáčových kombinézách, kterak stále někoho odvlékají, třeba jen za jednu vykřiknutou větu. „Krymští aktivisté mají pořekadlo: Pokud ti domů nevtrhlo komando do sedmi do večera, byl to dobrý den,“ komentoval to aktivista.

K ruským soudům, které na Krymu probíhají, už prý není schopen chodit, protože je to strašně psychicky náročné. Oceňuje ale aktivisty, kteří tam stále chodí. „Pravidla tam nemají žádný význam, je to zmanipulované. Cílem není spravedlnost, cíl je zničit opozici,“ popsal tamní justici.

„Krym bude svobodný, zavládne tam demokracie, a hranice, která vznikla v našem státě, zase zmizí,“ věří.

A věří, že v tom pomůže i Evropa. „Dnes může Evropa ukázat, jak se poučila. Protože Putinovy chutě jsou jasné, netají se s nimi,“ dodal.

Putin je zlo největšího kalibru

Po něm už se chopil slova Oleh Sencov, který byl na Krymu zadržen ruskými orgány v květnu 2014 a v srpnu 2015 odsouzen ke 20 letům vězení za přípravu teroristických útoků a členství v ukrajinské nacionalistické straně Pravý sektor, což obojí popírá. Jeho jediná přiznání byla podle jeho slov vynucena mučením. V květnu 2018 začal ve vězení držet protestní hladovku, 9. září 2019 byl nakonec propuštěn.

Nyní vyzval, aby se na Krym nezapomnělo. On sám nyní žije v Kyjevě, na poloostrově žil první dva měsíce od jeho obsazení do svého zatčení a úplně mu to stačilo.

„Putinovi to nikdy nezapomenu. Budu bojovat, dokud se Krym nevrátí Ukrajině a nepřítel nebude potrestán,“ ujistil.

Krym přirovnal k českým Sudetům. „Je to oblast slabšího státu, kterou obsadil stát silnější a vykládal přitom něco o historickém právu,“ popsal.

Proto je mu smutno, když dnes Evropa sice je prý nespokojena, ale nedělá nic. „Je mi smutno, když vidím, že to i část české politické reprezentace bere v pohodě a klidně komunikuje s Ruskem,“ dodal režisér.

Na Krymu je podle něj asi 100 politických vězňů, za poslední dva roky mělo toto číslo vzrůst na dvojnásobek.

Pak nabídl lapidární shrnutí: „Před okupací byly na Krymu drobné vnitřní problémy. Teď je tam jeden velký problém jménem Rusko.“

Represe se podle něj týká „všech občanů, kteří jsou protimoskevsky naladěni“. „Když řeknete něco pro Ukrajinu, přijde odplata,“ dodal.

Rusko to podle něj ukazuje jinak. „Zvou tam lidi a pak to využívají k propagandě. Třeba někteří vaši senátoři, co tam přijeli a tvrdili, že je to soukromý výlet, jako soukromé osoby. Podle mě je to zrada evropských hodnot,“ rozčílil se filmař.

Své vystoupení zakončil v podobném temperamentu hodnocením Vladimira Putina: „Je to zlo největšího kalibru. Je to diktátor, který stojí v čele totalitního státu jménem Ruská federace. A my proti němu budeme stále bojovat,“ ujistil.

Pak dostala slovo Tetiana Pečončyková z nevládní organizace ZMINA, která se zabývá monitoringem lidských práv na Krymu. Senátoři se jí prý před začátkem akce ptali, jaké všechny mezinárodní konvence Rusko porušuje. „No já jsem se zamyslela, jestli je vůbec nějaký mezinárodní dokument, který Rusko ještě neporušilo,“ dodala za smíchu publika.

Podle jejích zjištění patří k šikanovaným skupinám na poloostrově zejména Ukrajinci, krymští Tataři, samozřejmě novináři a lidskoprávní aktivisté, ale také zástupci náboženských menšin – muslimové, Svědci Jehovovi nebo ukrajinští pravoslavní.

„Obětí ale může být v podstatě kdokoliv,“ shrnula aktivistka. Dnes prý často dochází i na lidi, kteří původně ruskou okupaci podporovali – třeba na bojovníky proti korupci nebo sympatizanty moskevského opozičníka Navalného.

Aktuálně je podle jejích zjištění na Krymu 89 politických vězňů, ten poslední přibyl odsouzením na šest let před několika hodinami.

Rusko se snaží Krym izolovat a udělat z něj „informační ghetto“. Nelze tam chytat ukrajinské televize a rádia, jsou blokovány tamní internetové stránky.

Aktivistka Pečončyková vnímá, že Západ už začíná být tématem Krymu unaven. „Zůstaňte s námi v tomto boji, tlačte na Ruskou federaci,“ žádala.