STRATKOM, jméno po jméně. Po výstupu Foltýna došla Bazalové trpělivost

Od července na Úřadě vlády funguje odbor strategické komunikace. V září novinářka Angelika Bazalová velmi překvapeně zjistila, že Strakova akademie tají jména úředníků, kteří v něm působí.

Následně se snažila oficiální cestou zjistit, koho daňoví poplatníci v tomto odboru platí.

Konkrétně bylo na odbor strategické komunikace v roce 2024 z rozpočtu vyhrazeno 60 milionů korun plus ještě 7 850 000 jako nárokové prostředky na dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Čerpáno mělo být přibližně 50 milionů korun, jak sdělil premiér Petr Fiala v odpovědi na interpelaci poslankyně Ivany Mádlové.

Poslala jsem premiérovi @P_Fiala několik otázek ohledně strategické komunikace Otakara Foltýna (@Stratkom_CZ). Reakce? Mnoho slov, ale téměř žádné odpovědi.

Co jsme se dozvěděli?

1.) Měříme úspěšnost strategické komunikace podle počtu zobrazení na soc. sítích (logika: když se… pic.twitter.com/3baDeqDTSu
— Ivana Mádlová (@MadlovaIvana) February 10, 2025

Podle zjištění Angeliky Bazalové bylo během druhé poloviny roku 2024 na odboru strategické komunikace zřízeno celkem 18 tabulkových pozic. Premiér sdělil, že zaměstnanci v těchto pozicích nejsou ve služebním poměru, a tudíž nebyla povinnost vypisovat veřejné výběrové řízení.

Snaha Angeliky Bazalové zjistit jména úředníků oficiální cestou neuspěla. Z Úřadu vlády jí přišlo vysvětlení podložené četnými odkazy na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v oblasti ochrany soukromí a nakonec vysvětlené tím, že tito zaměstnanci se zabývají bezpečnostními hrozbami celonárodního významu a jejich seznam lze potenciálně zneužít.

„Sdělení kompletního seznamu řadových zaměstnanců oddělení strategické komunikace a odboru strategické komunikace státu Úřadu vlády, jakož i sdělení údajů o profesní minulosti konkrétního řadového zaměstnance Úřadu vlády by mohlo ohrozit nejen konkrétní fyzické osoby, ale rovněž způsobit újmu zájmu Úřadu vlády, a ohrozit tak jeho fungování,“ odepsal Úřad vlády s tím, že právo na informování veřejnosti uznává, ale rozhodně toto právo není bezbřehé.

K odpovědi se i veřejně přihlásil koordinátor strategické komunikace vlády plukovník Otakar Foltýn, ačkoliv Úřad vlády v minulosti uváděl, že koordinátor a odbor fungují zcela nezávisle. Naposledy jejich oddělení zdůraznil premiér Fiala v odpovědi na zmíněnou interpelaci poslankyně Mádlové.

Novinářka se následně obrátila na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten jí v říjnu sdělil, že existují důvodné pochybnosti, zda Úřad vlády postupuje v souladu se zákonem, a zahájil správní řízení. To podle informací ParlamentníchListů.cz stále probíhá.

Bazalová opakovaně vyzývala Otakara Foltýna i Uřad vlády, aby nedůstojnou situaci ukončili. Otakar Foltýn se rozhodl reagovat nedávno ve vysílání CNN Prima News. „Úřed je důsledně zaplavován žádostmi Bazalové podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím,“ stěžoval si.

Jak k dotazům přistupuje, vysvětlil vzápětí: „Velmi pečlivě na její dotazy odpovídáme. Zatím z nich nebyla schopná uvařit nic tak skandálního, jak neustále tvrdí. Dokud k tomu ale nedostanu pokyn od příslušné instituce, jména jednotlivých pracovníků rozhodně neuslyší.“

Vysvětloval to tím, že on sám čelí výhrůžkám a nechce jim vystavit i zaměstnance odboru. Jinak by prý klidně jména zveřejnil. „Dokonce by se mi ulevilo, aspoň bych nemusel poslouchat lži podobných kreatur,“ pozdravil někdejší redaktorku ČT a BBC a členku Rady České tiskové kanceláře.

Angelika Bazalová tvrdí, že svou investigativní činností už zjistila drtivou většinu jmen z necelé dvacítky, co má na stálý či vedlejší úvazek v odboru působit. V minulosti zveřejnila jen ta, která jí přišla mimořádně problematická. Třeba historičku Marii Koldinskou, která paralelně působila v České televizi jako moderátorka pořadu Historie.cs, do kterého si coby experty zvala své kolegy včetně samotného Otakara Foltýna.

Později se zjistilo, že o jejím střetu zájmů věděl pouze dramaturg pořadu Čestmír Franěk, který informaci zatajil před vedením redakce i televize.

Foltýn tvrdí, že požadavky na bezpečnost zaměstnanců převažují nad požadavky na transparentnost státní správy. „V tomto případě vyplývá ze současné bezpečnostní situace a charakteru informačního prostředí, že má přednost druhý jmenovaný faktor. Kdybych měl jiný názor, žádná efektivnost nebude – ti lidé by raději zalezli do kanceláří a nevystrčili by ani nos. Navíc jim zničíte životy, což je přesně to, co paní Bazalová chce,“ obvinil novinářku.

„Rozhodně nebudu vydávat spolupracovníky paní Bazalové, jež náleží do mediálního prostoru, který nepovažuji za konstruktivní – dokonce byť jen za demokratický,“ ujistil.

Po těchto obviněních se novinářka, působící na vlastní platformě Emko Angeliky Bazalové, rozhodla zveřejnit všechna jména, která se jí podařilo zjistit. Odbor má mít aktuálně osmnáct tabulkových míst, má tedy jít o všechny zaměstnance kromě tří.

„Původně jsem myslela, že bude lepší, když je bude muset říct sám, ale teď už jsem se rozhodla, že ho nebudu trápit,“ vysvětluje.

Ředitelem odboru, jehož jméno bylo jako jedno z mála oficiálně zveřejněno, je Oldřich Bruža. Major v záloze, který v minulosti spolupracoval nejen s Otakarem Foltýnem, ale také s náčelníkem generálního štábu Řehkou a prezidentem Pavlem.

Druhým zveřejněným jménem je šéf oddělení tvorby a organizace Jozef Dobrík, který byl před jmenováním Bruži pověřen vedením celého odboru. Výtvarník, který se s Foltýnem a lidmi kolem něj poznal přes zakázku na výtvarné zpracování kampaně Dárek pro Putina. Vedoucím oddělení je také Jakub Podroužek.

Pak už následují „utajovaná“ jména. Vedle Koldinské byl Bazalovou již dříve zveřejněn Ivan Manolov, který současně působí v neziskovce NELEŽ a coby kreativec a copywriter i v soukromém sektoru. A Ludmila Hamplová, která podobně jako Koldinská současně ovlivňovala veřejnost coby novinářka, tentokrát ve Zdravotnickém deníku.

Tajemnicí odboru je Jiřina Nováková, která rovněž s Foltýnem i Bružou spolupracovala v minulosti. Měli pracovat pro bývalou ministryni Helenu Langšádlovou.

Nyní tedy Angelika Bazalová zveřejnila další jména. Lze je najít na Emku, kde Angelika Bazalová publikuje vše, co ke kauze během měsíců zjistila. V odboru strategické komunikace vlády mají působit Eliška Štaudová, Jan Lucian Jeřábek, Zuzana Schreiberová, Lukáš Fibrich, Martin Vašíček, Petra Vykydalová, Stanislav Gazdík a Jitka Černošová.

Některá jména jsou známější, třeba Stanislav Gazdík, prezentující na síti LinkedIn svou pozici coby „manažer strategického rozvoje“ v minulosti působil v mnoha jiných bezpečnostních funkcích a úřadech. Veterán Francouzské legie je rovněž velmi aktivní v legionářském hnutí.

Zuzana Schreiberová je ředitelkou Multikulturního centra Praha. V roce 2016 například organizovala dopisovou akci do Učitelských novin poté, co zveřejnily rozhovor se sociologem Petrem Hamplem.

Eliška Štaudová má podle vlastních údajů působit na Úřadě vlády už od roku 2021, v minulosti byla absolventka policejní akademie také na stáži v organizaci Evropské hodnoty. Jan Lucian Jeřábek působil na Úřadě vlády už pod Helenou Langšádlovou, Petra Vykydalová v minulosti působila jako produkční v České televizi (mimo jiné v Otázkách Václava Moravce nebo v pořadu Historie.cs, odkud se zná s Marií Koldinskou).

Angelika Bazalová podotýká, že je na Úřadu vlády, zda zveřejní i zbylá tři jména.

Jak ale poznamenává, rozhodně v této věci není oprávněn o čemkoliv rozhodovat a cokoliv ovlivňovat plukovník Otakar Foltýn. Ten nejen že nemá vůči odboru strategické komunikace žádnou úřední pravomoc, ale vůbec není zaměstnancem Úřadu vlády. Nemá tedy co rozhodovat o jeho personálních záležitostech.

„O to překvapivější je postup Úřadu vlády, který mu toto jednání toleruje,“ uzavírá novinářka.