Do malinké vísky na Podbořansku, poničené živelnou vichřicí 24. června, se v sobotu sjelo mnohem více lidí, než kolik v těchto dnech vídáme na většině předvolebních kampaní. Na dobrovolném vstupném a občerstvení se během kulturní akce v kraji, považovaném za nejchudší, vybralo přesně 109.462 korun. Městečko přizvalo na návštěvu i trestankyně, které zde měsíc po neštěstí pomáhaly.

Kdo chce, ruku k práci přidá

„Jsem na všechny hrdá!“ řekla přímo na místě mostecká poslankyně Hana Aulická Jírovcová (na snímku vpravo), zřejmě jediná představitelka z takzvaně vysoké politiky, která si pro zapadlou vísku v Ústeckém kraji o víkendu našla čas.

„Nechtěla jsem dnes vůbec hovořit. V Poslanecké sněmovně vždy říkám ‚nebudu hovořit dlouho‘, a pak mluvím a mluvím… Moje maminka a babička z tohoto regionu pocházejí, dobře to zde znám. Byla jsem moc hrdá, kolik dobrovolníků a dobrovolných hasičů, ale i běžných občanů odsud i z okolních měst přijelo a chtěli pomáhat ve svém volném čase a zadarmo,“ zdůraznila, jak si obrovské solidarity cení, o to víc v dobách pandemických lockdownů.

„Kdo čtrnáct měsíců stál, měl vypnutý telefon nebo nechodil do práce, byl nemocný a podobně, i kdyby dal stovku, tak v době, kterou prožíváme, si to zaslouží dík,“ poznamenal její asistent Vlastimil Vébr, když do schránky na finanční dary vhodili obálku s penězi, které přivezli od několika rodin z Mostu, Karlových Varů a Prahy.

Trestankyně v záři reflektorů

Novou zkušenost ve Stebně získala i nedaleká věznice v Drahonicích, kde si svůj trest odpykávají ženy. I ty byly na benefici pozvány a objevily se na pódiu. „Holky tady vykonaly obrovský kus práce. Jezdili jsme sem v podstatě měsíc, každý pracovní den,“  připomněl nadporučík Michal Charvát.

Spolupráce na obnově místa byla ojedinělým příkladem spolupráce bez předsudků k vězenkyním. „Místní obyvatelé s nimi byli spokojeni, holky sem zapadly. Pro nás – jedině pozitivní body!“ podotkl ještě v sobotu Charvát.

Vězeňkyně z Drahonic s dozorcem na pódiu ve Stebně. Foto: Lucie Bartoš

Na podporu osady putoval také zisk z prodeje občerstvení, fotografií od Laurencie Heláskové nebo obřího dortu o váze 46 kilogramů, který upekla kryrská cukrárna.

Dorazili lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí. Mezi návštěvníky se objevila kupříkladu starostka sousedního Petrohradu Jitka Dondová, ale také hosté z Chodova na Karlovarsku. Strávit zde milý čas přijely také mostecké podnikatelky Petra Gulová a Jana Dlesková, s nimi také Ludmila Fröhlichová z Meziboří a Nataša Jahodová z Dolánek.

Na pódiu se objevilo i několik místních. Miroslav Brda, starosta města Kryry, pod které satelitní víska samosprávně spadá, ocenil zejména Karla Spurného mladšího za záchranu lidského života: Den po bouři si všiml, že do jednoho z pracovníků ČEZ takzvaně vjel proud. Dobrovolného hasiče z Kryr napadlo z energetikova vozu vzít elektrikářskou tyč a od vodivého kabelu dotyčného odpojit. Muž skončil v nemocnici, ale přežil.

Zelená budoucnost

Na podporu lidí i zeleně je možné stále přispívat do několika sbírek. Organizují je jak město Kryry, tak místní Okrašlovací spolek Stebno 2020, ale i celostátní neziskové organizace.  Někteří si založili vlastní sbírku, například na dárcovském portálu Donio, což je transparentnější způsob než vozit hotovost přímo do obce. Materiální pomoc je potřeba zejména s důrazem na střešní latě a střešní tašky.

V neděli dopoledne se na místě objevili krajinní architekti. Mimo jiné doporučují, aby v místě zbytkových „pahýlů“ stromů byli lidé i do budoucna obezřetní. Při častých bujarých akcích nebo při pouhém dovádění v blízkosti stromů by měli mít všichni na paměti, že dřeviny se z ničivé bouře ještě nevzpamatovaly a její důsledky na ně dále působí. „Přestože toho dosti zmizelo, tak zde z našeho pohledu zůstalo ponecháno hodně zeleně, která nemá udržitelnou perspektivu. Ještě je tu co kácet. Možná skoro všechno, ale to nechceme… Hodnotíme, co může zůstat alespoň na dožití, ale  musí se počítat každé tři roky s následnou péčí. Ořezání vysokého stromu stojí i čtyři až šest tisíc korun,“ zmínila nejprve Martina Havlová, autorizovaná krajinářská architektka ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Poukázala na konkrétní solitéry zejména u dětského hřiště, v nichž vidí hrozbu:

„Má tlakovou vidlici, na kmeni je prasklina. Ten strom umírá, tak se teď bude snažit zachránit, rychle obroste.“ A tato váha začne roztrhávat onu vidlici. „Pak stačí, aby zapršelo, a strom o to více ztěžkne, a rozlomí se. Nad dětským hřištěm… Stačí, že kolem někdo poběží..“ dodal její kolega Radek Prokeš.

Další zazelenění se bude navrhovat jednak v kontextu historického rázu návsi, tak i s klimatickou změnou. „Představy místního spolku a obce vůbec nejsou v rozporu,“ zaznělo od odbornice, která cosi zaslechla o „vykopané sekyře“ mezi některými místními a radnicí, která je od satelitní vsi vzdálená deset kilometrů. Projekt, na kterém s kolegy pracují, by měl obci posloužit k úspěšné žádosti u Ministerstva životního prostředí na obnovu zeleně. Ubezpečila, že studie, kterou připravují, bude podkladem i pro samotné občany.

Nečekané výdaje čekají i na periferii, kde se vytvořila rozsáhlá skládka.

Při pohledu na ni se není co divit, že někteří i přes strastiplné dny uvítali možnost jít se společně setkat a pobavit, například i u 46kilogramového dortu od kryrské cukrárny. Řada dalších naopak juchat nezvládla, protože pro některé bez domova situace není růžová.