Stanovy sdružení obsahují mimo jiné i požadavek na prolomení Benešových dekretů a navrácení sudetských Němců do českého pohraničí, kvůli čemuž ministerstvo původně nechtělo činnost organizace legalizovat. Podle něj je skutečným cílem sdružení "záměr porušovat ústavu a zákony". Teď bude muset úřad své stanovisko změnit.

"Předsedkyně senátu rozhodla, že odmítnutí registrace nebylo dostatečně odůvodněné. Ve zdůvodnění chyběl konkrétní výčet předpisů a norem, které by mělo sdružení porušovat," řekla Lidovým novinám mluvčí soudu Martina Lhotáková.

Sdružení prý nechce porušovat zákony, chce jen napravit křivdy. "Žádáme pouze nápravu křivdy, která se mnohým sudetským Němcům po válce stala," poznamenal jeden ze zakladatelů Tomáš Pecina. Vysídlení Němci by měli podle něj dostat možnost získat zpět české občanství a - pokud projeví zájem - tak i všechen zabavený majetek.

"Můžou usilovat o leccos," reagoval na věc ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Pokud to neodporuje zákonům, nemůžeme je zakázat."

Čtěte:

Paroubek: Benešovy dekrety platí

TÉMA: Benešovy dekrety a výroky českých politiků

Prezident Václav Klaus, Benešovy dekrety a Lisabonská smlouva