Jaké další funkce byste chtěl(a) odemykat za Prémiové body PL?Anketa
Důležitý je v tomto ohledu i samotný poměr ztrát. „Jestliže Ukrajinci, ale i Rusové říkají, že 80 % všech ztrát na frontě je výsledkem dělostřelecké palby, když si vezmeme, že Rus má 5:1, nebo někde i 10:1 navrch nad Ukrajinci, tak nemusíme být žádní Einsteini, matematici, aby nám vyšlo, kdo má ztrát víc, a kdo jich má míň,“ poznačil. Doplňování ztrát ukrajinské armády pak již také není ničím snadným. „Dneska už se běžně říká, že dezertují, nejsou dobře vycvičení, nechce se jim. To docela chápu, že se jim nechce umřít. V tuto chvíli já osobně, z vojenského hlediska, nevidím, bez toho, že by armáda měla dostatek vojáků, že by mělo nějaký smysl bojovat dál,“ řekl.
Šándor si nemyslí, že existuje síla, která by umožnila současný stav zvrátit ve prospěch Ukrajiny. „Už jenom ten fakt, že Volodymyr Zelenskyj mluví o tom, že by chtěl válku ukončit ještě na podzim tohoto roku, je připuštěním toho, že situace zdaleka není dobrá. Podívejte, v únoru byl odvolán Zalužnyj a nastoupil Syrskyj, pak došlo k dalším změnám na nižších stupních, a vrcholem toho je nějaká rekonstrukce vlády, a podobně, a nic z toho nemělo vliv na frontu. Nic. To všechno jsou jen nějaké signály, jako že ‚jsem u moci, držím to pevně v rukou‘. Ale my bychom to měli hodnotit – aspoň já, jako bývalý voják – z pohledu toho, jaký to má dopad na frontě. Víte, OSN vydala nějakou studii, že po rozpadu Sovětského svazu Ukrajina měla 52 miliónů obyvatel, a že ke konci tohoto století bude mít 10 miliónů. To přece něco ukazuje. Vždyť si vezměte, kolik lidí už před válkou bylo mimo území Ukrajiny, kdekoliv, někde v zahraničí,“ shrnul.
Fotogalerie: - Podpisy memorand a dohod s Ukrajinou
Útěk bojeschopných mužů z Ukrajiny ukazuje, že ne všichni tamní obyvatelé jsou rozhodnuti obětovat za obranu své vlasti život. „Já jsem, obecně, v zásadě pro to, že chlap má bránit svou zemi – a já to personifikuji tak, že moje žena, mé děti, rodiče, majetek, že to je moje zem. A samozřejmě kus nějakého historického, kulturního dědictví, cokoli si pod tím můžu představit. Teď je otázka, zda ti kluci ze západu chtějí bojovat za východ Ukrajiny, zda se vůbec ztotožňují i se systémem, i s režimem a s protagonisty tohoto režimu, zda je považují za ty, za které by měli bojovat. A pak samozřejmě to, co jste zmínila, že těm lidem se prostě nechce umřít. Tomu já rozumím,“ rozebral někdejší šéf rozvědky.
Připomíná, že není pochyb o tom, že intervenci na Ukrajině začalo Rusko a jde o naprosto nepřijatelný způsob, jakým chtěla Moskva řešit své bezpečnostní problémy. Avšak je potřeba realisticky zhodnotit, že chybí šance na obrat na válečném poli. „Kdyby mělo smysl tento konflikt protahovat, tak jsem všemi deseti pro. Ale my, jako Západ, bychom měli skutečně dělat to, co je pro Ukrajince nejenom výhodné, ale to, co je výhodné i pro nás, a měli bychom v tomto kontextu dělat politiku trochu více zodpovědnou, a neříkat stále Ukrajincům: ‚Vy to vyhrajete. To je úžasné. Vy to musíte vyhrát. Rus nemůže vyhrát, Rus bude poražen.‘ Nevím, na základě čeho je toto tvrzení – že tento konflikt dopadne takhle – postaveno,“ podotkl Šándor.
„Velmi, velmi nehezké téma“
Je pro vás důležité, zda Andrej Babiš byl, či nebyl spolupracovníkem StB?Anketa
Nejvíce nám aktuálně chybí prostředky protivzdušné obrany či právě moderní pozemní vojsko. „Stále máme problém s pozemními zálohami, pořád nejsme schopni dosáhnout cílů, nejsme schopni ani navýšit počet profesionálních vojáků. Tímto směrem bych napřel svou pozornost především, protože to je rozhodující. Myslím, že těchto letadel budou v Severoatlantické alianci stovky a že náš příspěvek ohledně těchto letounů v rámci nějaké společné operace není až tak důležitý, jako jsou pozemní síly, které máme ani ne v dobré kvalitě, pokud jde o výzbroj, ani ne v odpovídajících počtech. Sem bych upřel svou pozornost s tím, že gripeny mohly zůstat. A zároveň tady přece vidíme vývoj umělé inteligence, vidíme obrovské používání bezpilotních prostředků a podobně. A my dneska řekneme, že tento letoun tady bude v roce 2069 – to mně bude 112 let. A já si na to počkám, abych viděl, jak to bude skutečně fungovat,“ zaznělo od Šándora.
A pak došlo i na slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že bude potřeba opět zavádět povinnou vojenskou službu. „On, jako náčelník generálního štábu, uvažuje správně o tom, jak by se armáda, v případě válečného konfliktu, nebo před ním, mobilizačně rozvinovala. Na to je potřeba mít celý systém – od připravených lidí, až po systém svolání a podobně. Problém je, že politici ho v tomto nepodrží, protože vědí, že to je velmi, velmi nehezké téma, sdělovat mladým mužům a ženám, že by mohli zase mít obnovenu povinnou základní vojenskou službu,“ pravil Šándor.
Fotogalerie: - Armáda v nákupním centru
Sečetl, že aktuálně na něco podobného nejsme vůbec připraveni, avšak na druhou stranu je potřeba být připraven na střet s nepřítelem: „Nemáme žádná kasárna, ale my nemáme ani pořádně výstroj pro současné profesionály. Do čeho bychom vojáky oblékali, jak bychom celý tento systém vůbec řešili? Do toho se evidentně nikomu nechce. Ale zároveň, pokud vidíme nějakého nepřítele, a když vy mu ukazujete, že sice boucháte na válečné bubny, a říkáte, že je potřeba něco dělat, tak zároveň politické vedení ukazuje, že touto cestou nepůjdeme. To znamená – jinými slovy – že nejste autentičtí. My nejsme autentičtí. A jestliže říkáme, že Rusko je náš téměř smrtelný nepřítel, tak musíme něco dělat, ne? Ale Rus vidí, že nic neděláme.“
Míní, že generál Řehka by měl tuto věc řešit s politiky, a „ti by měli tyto věci politicky prodávat voličům a sdělovat občanům“. „Ale když on takto vystoupí – a já s obsahem nemám problém – ale není podržen politiky, tak k čemu to celé je? A ještě se potom stane terčem různých okopávání. Slyšela jste Andreje Babiše, jak do něj vjel, a já nevím, co všechno. Jak tedy jsme autentičtí, jak jsme čitelní – pro kohokoliv – kdo by měl zájem si tady něco uzmout,“ zhodnotil.
Právě to je dle Šándora „prostě špatně“. „To je stejné, jako když řeknete: ‚Musíme se připravovat na velkou válku s velkým protivníkem, nepřítelem, který má zbraně hromadného ničení.‘ A zároveň řeknete: ‚Ale on jenom blufuje.‘ Tak co si z toho máme vybrat? Co to tedy znamená? Tak když se máme připravovat na nějakou válku s ním, tak pak přece nemůžeme říct, že blufuje,“ ukázal generál Šándor na dvojznačnou komunikaci od politických reprezentantů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte, že by se mělo uvažovat o znovuzavedení povinné základní vojenské služby?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
