„Agrese Saddáma Husajna a jeho anexe sousedního Kuvajtu poprvé po desítkách let dokázaly sjednotit svět, který nejenže tento akt odsoudil, ale spojil síly a okupovanou zemi osvobodil. Šlo o největší vojenskou alianci od druhé světové války, jejíž počínání svět poprvé sledoval živě na televizních obrazovkách,“ řekl náměstek ministra obrany Tomáš Kopečný.

Saddám dostal přes prsty

Stalo se minulý týden před Národním památníkem na Vítkově v Praze. Právě tam se konalo slavnostní setkání u příležitosti třicátého výročí operací Pouštní štít a Pouštní bouře, na které pozval ParlamentníListy.cz Spolek válečných veteránů československého samostatného protichemického praporu. A někteří aktéři zmíněných událostí vzpomínali. „Byli jsme cvičeni na středoevropské bojiště a ocitli se v poušti, takže v podstatě všechno nové. Byl to vrchol mé profesní kariéry,“ zmínil tehdejší náčelník chemické laboratoře Václav Gazda.

Po válce s Íránem byl Irák Saddáma Husajna zadlužený až po uši a začal s nátlakem na Kuvajt. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk více než dvaadvaceti miliard dolarů z ukradené ropy, kterou údajně vytěžil Kuvajt metodou šikmých vrtů u ropného pole Rumala na hranicích obou států, anebo že je Kuvajt historicky devatenáctou provincií Iráku. Na počátku srpna 1990 se Saddám odhodlal k vojenské akci. Koalice osmadvaceti států v čele s USA s mandátem OSN začala jednat. V průběhu operace Pouštní štít bylo Saddámovi zabráněno v další expanzi a návaznou operací Pouštní bouře byli Iráčané z Kuvajtu vyhnáni.