Letos je to dvacet let, co nezisková organizace Člověk v tísni rozjela svůj projekt Jeden svět na školách, který má „přispět k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe“.

Za peníze Evropské unie, Velvyslanectví USA nebo Googlu tak organizace provozuje „vzdělávací program“, který zásadně ovlivňuje podobu vzdělávání českých žáků.

Z Jednoho světa se za dvacet let stala ohromná fabrika na informace, která kromě přednášek nabízí učitelům připravené materiály nebo na míru připravené „audiovizuální lekce“. Celkem prý materiály od Člověka v tísni odebírá na 3800 českých škol. Materiály mají široký záběr, neboť „reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě“.

Například výuka moderních dějin v dějepise je výrazně ovlivňována materiály z projektu „Příběhy bezpráví“. Ten nabízí učitelům dějepisu k výuce dokumenty i hrané filmy, případně jim na klíč doveze pamětníka, historika či filmaře na besedu. Kromě toho pořádá semináře pro učitele a vydává pro ně knihy i metodické příručky.

V novém předmětu „mediální výchova“ je vliv Člověka v tísni na vzdělávací proces zásadní od samého počátku. O potřebě vzdělávat žáky a studenty v porozumění médiím se hovoří až v posledních letech a nezisková organizace provozuje projekt mediálního vzdělávání již od roku 2017.

„V době, která bývá označována jako ‚postfaktická‘, a v situaci, kdy tradiční masová média ztrácejí váhu, kdy po internetu kolují statisíce ‚hoaxů‘ a ‚fake news‘ a každý den probíhá zápas mezi pravdou a lží, nesmíme na hledání pravdy rezignovat. Mezi fakty a dezinformacemi není často snadné rozlišovat, přesto se o to musíme snažit,“ vysvětluje Člověk v tísni.

V rámci mediální výchovy si školy mohou objednat besedu či edukativní videa, a to dokonce již pro žáky prvního stupně základních škol.

Když se absolvováním těchto kurzů stanou z žáků „zodpovědní mladí lidé, kteří se orientují v současném světě“, mohou si pod patronátem Člověka v tísni vyzkoušet i hlavní občanské právo – volby.

„V souvislosti se školní výukou často zaznívá, že ‚politika do škol nepatří‘. Pro mnohé to je jakési zaklínadlo, požadavek bez racionálního obsahu. Přitom z našich opakovaných výzkumů zpracovaných agenturou Median vyplývá, že škola nedostatečně reflektuje aktuální témata, problémy a výzvy současného světa. Na otázku ‚Co je pro vás nejčastější zdroj informací o společenských a politických tématech?‘, se škola v žebříčku možností ocitá vždy na posledním místě, za televizí, internetem, rodinnými příslušníky, dalšími médii, kamarády a známými. Za důležitý považuji ještě jeden výsledek zmiňovaného výzkumu. Jen 20 % středoškoláků si myslí, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů. To mimo jiné znamená, že nevěří principům zastupitelské demokracie. Dostáváme se tak vlastně zpátky k volbám,“ říká k tomu Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.

VOLEBNÍ VZPOMÍNKY A PERLY- CELÝ SERIÁL PL.CZ

Voleb se účastní žáci a studenti starší 15 let a probíhají obdobným způsobem jako volby skutečné. Studenti si sestaví volební komise, připraví volební místnost a volí z reálně kandidujících stran a hnutí.

Studentské volby probíhají několik týdnů před skutečnými volbami a výsledky Člověk v tísni zveřejňuje obvykle v době vrcholící předvolební kampaně, takže mohou ovlivnit i rozhodování skutečných voličů.

Poprvé studenti v rámci akce Člověka v tísni volili před sněmovními volbami v roce 2010. Na ně ParlamentníListy.cz vzpomínaly zejména v souvislosti s agresivní kampaní proti levicovým stranám, kterou nejvíce proslavil klip mladých umělců Přemluv bábu a kontroverzní předvolební kampaň TOP 09, známá jako Kalouskova složenka, když byly do schránek doručovány letáky působící dojmem složenky s výzvou k zaplacení částky převyšující 120 tisíc korun (což byl v té době podíl jednoho občana na výši státního dluhu), a zejména někteří senioři byli z této kampaně rozrušeni.