Schwarzenberg se bouřil v Knihovně Václava Havla. Řeč byla o uprchlících a ochraně Evropy

30.05.2016 16:16 | Zprávy

Za současnou krizi mohou války a dnešní kapitalismus. Tato slova zazněla od maďarského sociologa Attily Melegha v dalším panelu debaty o uprchlících pořádané Knihovnou Václava Havla. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg volal po tom, abychom vnímali situaci realisticky. Realismus je totiž právě to, co nám chybí. Připomněl, že se společné vědomí formuje především ve válkách. A lidé se rádi zabíjejí.

Schwarzenberg se bouřil v Knihovně Václava Havla. Řeč byla o uprchlících a ochraně Evropy
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Menší uprchlický tábor pro rodiny s dětmi v Ankawě. Jde o křesťanskou čtvrť Arbílu, čtvrtého největšího města v Iráku

V pražském klubu DOX uspořádala Knihovna Václava Havla debatu s názvem Evropské dialogy. Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Ve druhé části diskuse pořádané v pražském klubu DOX k uprchlické krizi byli hlavními hosty Catherine Wihtol de Wenden z Paříže, Karel Schwarzenberg (TOP 09), Attila Melegh z Budapešti, Leonidas Cheliotis z Athén. Hovořili o tom, co se bude muset změnit v schengenském systému.

Mnozí lidé se dnes odmítají smířit s tím, že jsou některé hranice zavřeny

Catherine Wihtol de Wenden z Institutu politických studií v Paříži na úvod prohlásila, že náš svět se velmi rychle mění a my na to musíme reagovat. Fenomén migrace zasáhl celý svět. V pohybu jsou stovky milionů lidí. „Nelze říct: Jsem pro migraci nebo proti migraci, migrace je prostě fakt,“ konstatovala dáma. Svou roli v tom hraje rychlejší tok informací. Informace z jednoho konce světa se bleskově dostanou na druhý konec světa. Lidé díky tomu vědí, že jeden kout světa je bohatší než jiný. Lidé také vědí, že jako občané EU by měli větší šanci cestovat. S pasem EU můžete cestovat do 172 zemí až na tři měsíce, pokud máte pas z Eritreje, můžete cestovat jen asi do deseti zemí. Uprchlíci si toho jsou vědomi a žádají změny. Dnes se lidé zkrátka odmítají smířit s tím, že je nějaká hranice uzavřená.

V tuto chvíli dáváme azyl asi polovině lidí, kteří přicházejí do Evropy. Evropa má málo pracovních míst pro tyto nově příchozí. Měli bychom se zbavit dublinského systému, který vůbec nefunguje. Mohli bychom se zbavit také systému z roku 1994, který poskytuje ochranu Evropanům na pracovním trhu – ten také nefunguje. Vede jen k tomu, že zaměstnavatelé zaměstnají někoho na černo. „Jsou to malé změny, které by nám mohly pomoci, ale otázkou je, zda k jejich provedení existuje politická vůle," ptala se politoložka. Politici by se měli přestat ohlížet na průzkumy veřejného mínění a činit reálné kroky.

Befel z Bruselu nic nezmění, varoval Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg se postavil proti této dámě. „Velmi rád jsem si vyslechl zajímavý názor, ale trochu mi v něm něco chybělo – chyběla mi tam realita. Tady se hovořilo o tom, že lidé mají právo na mobilitu, ale je mobilita opravdu základním lidským právem?“ ptal se někdejší český ministr zahraničí.

Poukázal také na to, že na jedné straně existují státy, které mají moc, a na straně druhé fungují nestátní struktury, které moc nemají. „Máme Schengen, ale nemáme žádné schengenské orgány, které by se o něj staraly. To je naprosto absurdní. A já jsem naprosto fascinován tím, že ti, kteří nejvíc kritizují EU za neschopnost ochrany hranic, na druhé straně odmítají další integrační pohyb. Copak máme nějakou společnou policii, která by mohla chránit naše hranice? Máme snad armádu, která dokáže chránit naše hranice?" poznamenal ironicky Schwarzenberg.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

David Smoljak byl položen dotaz

Můžeme kritizovat Trumpa, ale nemyslíte, že Evropa měla jednat o míru už dávno?

Vše přeci mohlo být jinak, kdyby Evropa jednala dřív a nesnažila se o to až poté, co se do toho vložil Trump. A jaký je váš odhad toho, jak jednání dopadnou? Bude Evropa dál podporovat Ukrajinu i případně bez USA? Protože asi není moc pravděpodobné, že Ukrajina přistoupí na mír za podmínek, které st...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trumpův nový vztah s Ruskem a Čínou. Evropa se musí změnit, říká Svoboda

21:21 Trumpův nový vztah s Ruskem a Čínou. Evropa se musí změnit, říká Svoboda

„Ve Spojených státech se teď bude budovat nový vztah s Ruskem a Čínou,“ říká v pořadu Jak TO je inte…