Výročí sametové revoluce je podle Chmelára vhodným datem pro demonstrace. Dnešní výročí na Slovenksu je ale podle něj výjimečné ještě v jedné věci. „Poprvé jej v masovém měřítku organizují lidé, kteří se o tomto svátku vyjadřovali buď pohrdavě, nebo jej odmítali vůbec. Neonacisté se spojili s komunisty (ne s těmi, kteří se rozutekli do pravicových stran, ale s originální KSS) a k nim se přidaly marginální skupinky nepříčetných podivínů, jako je například občanský tribunál.“

Chmelár dále píše: „Celý povyk kolem 17. listopadu by nestál za pozornost, kdyby se k němu na poslední chvíli nepřidala kdysi nejsilnější parlamentní strana Směr-SD. Mobilizací svých voličů může výrazně zvýšit účast na takových protestech, ale to je asi tak všechno. Směr-SD sleduje v této hře své vlastní cíle. Především potřebuje odpoutat pozornost od kriminalizace svých lidí, která má tvrdý dopad na preference této strany.“ Aktivistovi se také nelíbí, že představitelé strany Směr-SD zneužili k protestům jméno Alexandra Dubčeka.

„Z uvedeného jasně vyplývá, proč navzdory nespokojenosti s Matovičovou vládou na dnešní demonstraci rozhodně nepůjdu. Já jsem si s nácky neslíbil lásku, a pokud se chce někdo sjednocovat právě s nimi, tak je totálně dezorientovaný – historicky, hodnotově a možná i charakterově, když nechápe, že ze spolupráce s neonacisty nikdy nic dobrého nemůže vzejít. To však neznamená, že nemám pochopení pro hněv až zoufalství lidí, které Matovičovo chaotické vládnutí a neadekvátní opatření přivedly téměř na mizinu,“ zdůrazňuje Chmelár.