Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Rozhodnutí centrální banky Hanáka prý překvapilo: „Tento krok je razantnější, my jsme počítali s navýšením o 0,50 procenta, to bylo předvídatelné, komerční banky už to započítávaly do úroku od června,“ pokrčil překvapeně rameny. Jedním dechem ale dodal: „Tak velký šok to ale není, je potřeba se dívat na odhad do konce roku, říká se, že bychom se měli pohybovat kolem dvou procent,“ podotkl.

Situace kolem inflace je podle něj velmi vážná. Její růst je velmi silný, poroste dál a nedá se zatím úplně zastavit. „Inflace je skutečně dramatická, ekonomové odhadují pět až šest procent koncem roku,“ doplnil s tím, že Česká národní banka je odpovědná za měnovou politiku a inflace rozhodně není její vina. „Inflace přišla kvůli covidu. Bohužel chybějí suroviny i lidé, vlastně vše, co potřebujeme k tomu, aby se naše ekonomika rychle vzpamatovávala,“ řekl.

Jak podle něj Česká národní banka zvládá svou úlohu? „Nemám k ní žádné připomínky, má zvláštní postavení. Na politicích je nezávislá tak jako my podnikatelé, u obou je to naprosto zásadní,“ pokračuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Logika ministryně financí „vše je dražší, a tedy nezvedejte úrokové sazby“ mu není blízká: „Paní ministryně by měla přemýšlet o tom, jestli se náhodou do ekonomiky nenasypalo obrovské množství peněz, a někdy plošně. To nebylo ideální,“ konstatoval. Výtky Schillerové k centrální bance kritizoval: „Myslím si, že ona by si ty poznámky k České národní bance měla odpustit,“ uvedl.

Není to pro nás lehká doba z mnoha důvodů, pokračoval Hanák. Rostou také úroky pro úvěry firem, pro podnikatele to samozřejmě dobrá zpráva není. „Káždé zvýšení čehokoliv samozřejmě není dobré. Rostou ceny materiálů, energie, benzínu...,“ vyjmenoval. Do toho zmínil i zátěž v rámci realizace Green Dealu. „Zdražují se peníze, ale musíme investovat do digitalizace, zelené transformace, jak nám ji daroval Brusel a schválil předseda vlády,“ dodal.

V současnosti vláda situaci nepřidává podle něj tím, že věnuje málo pozornosti a úsilí problémům, jako je například nedostatek pracovní síly. „V tento moment to není to, co bychom od ní očekávali. V Polsku, když přijede ukrajinský pracovník, vůbec nechodí na vládní instituce, policista mu nedává razítka, do čtrnácti dní je ve firmě,“ kritizoval, že v Česku se čeká šest až devět měsíců.

Podniky chtějí víc zahraničních dělníků, narážejí však na problémy s byrokracií. „Něco je prostě špatně! Je to obrovská byrokracie, je to nepřipravenost státní správy na tak vážnou situaci a nás to brzdí,“ řekl Hanák.

Když předsedovi vlády při setkání v Lánech sděloval, o jak vážný problém se jedná, dostalo se mu reakce, že jde o problém sociální demokracie a jejich dvou ministrů a jedné ministryně. A nyní mu prý řekl, že „je před volbami“. „Mají tedy před volbami, mají jiné starosti, tato zásadní věc se neřeší,“ rozhodil Hanák rukama s tím, že ministr Havlíček mu garantoval, že po „předvolebním blázinci“ si k tomu společně sednou.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a šéf ČSSD Jan Hamáček říkají také, že si myslí, že firmy údajně potřebují lidi ze zahraničí proto, aby jim nemusely dávat tolik peněz. „Ale to oni říkají pořád dokola, to je rétorika odborů, kterou oni přijali. Ministerstvo práce a sociálních věcí má řešit nejdřív také problém agentur, které lidi pololegálně zneužívají. Ti lidé jsou potřeba. Vláda mi nikdy nedala rozbor, jaká je doopravdy situace u těch nezaměstnaných, to přece musíme vědět!

Nejzávažnější problém, kterým se vláda nezabývá, a to mně vadí, a je to vykřičník a vzkaz budoucí vládě: reflektovat demografický vývoj. Když půjdou Husákovy děti do důchodu, půjde o 30 tisíc lidí každý rok více do důchodu, než přijde lidí do ekonomiky. Přece kdybych byl premiér nebo zodpovědný ministr, tak z toho nespím a přemýšlím, jak to vyřeším,“ upozornil, že ekonomika bude nutně lidi potřebovat.