Německo dle Brinkbäumera žije v důsledku masivní migrační vlny v napjaté až hysterické atmosféře, kvůli které do značné míry utrpěla důvěryhodnost médií. „Získat zpět důvěru čtenářů bude vyžadovat mnoho úsilí na straně novinářů, ale částečně také mezi samotnými čtenáři. Incidenty, které se odehrály v posledních týdnech v souvislosti s uprchlíky, ukázaly, že hlavní problém médií se týká jejich veřejného obrazu. Na protestním shromáždění proti muslimským imigrantům byl napaden televizní štáb. Novinářům Berliner Zeitung zase bylo vyhrožováno za reportáže o údajně znásilněné třináctileté ruské dívce atd.,“ píše šéfredaktor.

Jak Brinkbäumera připomíná, že image médií neprospěla ani zrušené pozvání regionální televizní stanice SWR zástupců protiimigrační Alternative für Deutschland na žádost vládní sociální demokracie. Nezávislá novinářka pracující pro veřejnoprávní WDR zase v jisté televizní show prohlašovala, že byla ona a její kolegové nabádáni, aby v případě přistěhovalecké politiky informovali veřejnost v souladu s postoji, které zastává vláda. „Také magazín Der Spiegel byl některými svými čtenáři kritizován za údajně neobjektivní žurnalistiku. Jeden z našich čtenářů, který měl náš časopis předplacen již 30 let, nás obvinil z nekritického informování a v zaslaném emotivním dopise padala i slova o tom, že jsme židomilové a idioti,“ stěžuje si Brinkbäumer.

• Celý text v angličtině najdete ZDE

Brinkbäumer konstatuje, že jedním z hlavních důvodů, proč lidé méně věří médiím, jsou silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem. Šéfredaktor Spiegelu naráží na skutečnost, že většina médií několik dní hromadné osahávání, okrádání a v některých případech i znásilňování německých žen migranty ignorovala. „Ve výsledku už 40 % Němců médiím nevěří. Dalším důvodem je ovšem všeobecně rozšířená hysterie a rozdělení společnosti, kdy nad fakty vítězí přehnané emoce,“ soudí Brinkbäumer. Osobně považuje za nutné pro opětovné získání důvěryhodnosti vyvinout zvlášní úsilí. „V prvé řadě se nesmíme nechat vyvést z rovnovnáhy a snížit se na úroveň pouličních křiklounů. Solidní žurnalistika vyžaduje jasné myšlení a klid,“ tvrdí. 

„Stejně tak bychom měli umět přiznat své chyby a vysvětlit vše čtenářům. Důležité je s nimi rovněž otevřeně komunikovat a přijímat jejich kritiku. V tomto bodě jistě může pomoci smysl pro humor. Také je nutné přijmout fakt, že uživatelé sociálních médií se dnes již sami podílejí na výrobě zpráv a sledování událostí,“ připouští Brinkbäumer, ale zároveň upozorňuje na rizika spočívající ve Facebooku nebo Twitteru. „Uživatelé sociálních médií častou vnímají jen sobě konvenující názory. Hrozí tam potom, že se při sebeutvrzování o správnosti svých názorů nechají příliš unést a přehlédnou časem svoji nenávist a iracionalitu,“ nabádá německý novinář a dodává, že neexistuje nic jako „mainstreamová média“, jak se někdy hanlivě říká.

V závěru svého komentáře Brinkbäumer hájí přímo práci redakce Spiegelu a tvrdí, že magazín pracuje naprosto nezávisle. „Nemůžeme si dovolit jen tak chrlit neověřené informace. Veškeré publikované články jsou podrobeny přísnému procesu hodnocení a podílí se na něm redaktoři, editoři, právníci a další experti. Naši redaktoři se vedle toho pravidelně zapojují do internetových diskusí pod články. Zastáváme všichni společně názor, že se musíme snažit problematice porozumět a nikoli se na lidi prchající před válkou dívat svrchu. Na druhou straně jsem přesvědčeni, že nemůžeme zamlčovat a přehlížet chyby německé vlády, jednotlivých politických stran i celé Evropské unie, pokud jde o ztrátu kontroly nad stávající situací,“ uzavírá šéfredaktor prestižního německého magazínu.