„Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout,“ řekl pátečním Lidovým novinám Chovanec v reakci na e-mailovou aféru svého stranického šéfa a premiéra Bohuslava Sobotky. Nikdo si přece nepřeje, aby se z internetu stalo, slovy ministra, „semeniště hnutí propagujících zlo“.

Sluší se připomenout, že útok na Sobotkův e-mail nebyl v poslední době ojedinělý. Před několika dny byl napaden i premiérův účet na sociální síti Twitter a v minulosti došlo k mnoha internetovým útokům, ať už slovním, či jiným, na řadu jiných politiků, V současné době ale máme jen omezené možnosti, jak útočníky vypátrat a potrestat, což by se podle ministra mělo změnit.

Kde se lze inspirovat? Např. v Rusku, kde v kontrole internetu zašli asi nejdál. Z obavy před teroristickými útoky uvažuje o důkladnější kontrole internetu i francouzská policie. V době ohrožení by např. mělo být možné zakázat volně dostupné wi-fi sítě a sdílená připojení.

O omezení anonymity na internetu se pokouší i politici v USA, ale tam naráží na velmi tvrdý odpor veřejnosti. Toho využívají mnozí hackeři a registrují své weby právě v této zemi. „Je to i případ stránek, které zveřejnily soukromou korespondenci premiéra. My jsme opakovaně v minulosti, když tatáž stránka zaútočila na ministryni Michaelu Marksovou-Tominovou, žádali provozovatele i úřady v USA o zákrok. S ohledem na americkou ústavu to ale není možné,“ vysvětluje Chovanec.