Služební zákon byl přijat už v roce 2002. Upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech, účinnosti by měl nabýt v plném rozsahu počátkem příštího roku. Podle člena výboru a místopředsedy opoziční ČSSD Jiřího Dienstbiera je třeba v pořadí už pátý odklad odmítnout v rámci stability prostředí ve státní správě. "Máme unikátní možnost, aby státní služba konečně nějak upravena byla. Jinak tady nebude nikdy nic," míní Dienstbier.

Opakované odkládání je v rozporu s principem přehledného a vymahatelného práva

Proti odkladu byla i předsedkyně senátorského klubu vládní TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová, byť služební zákon je už podle ní v přijaté podobě možná přežitý. Bylo by jej proto lépe zrušit, jeho opakované odkládání je podle senátorky v rozporu s principem přehledného a vymahatelného práva. "Senát by měl vyslat signál, že tato praxe není v pořádku," dodala.

Pracovní poměry státních úředníků se nyní řídí zákoníkem práce, ze zákona o státní službě platí jen několik jeho ustanovení. Kabinet už schválil věcný záměr nového zákona, který má mimo jiné definovat, kdo je úředníkem veřejné správy a kdo je zaměstnancem veřejné správy, tedy které pozice budou obsazovány podle kariérního principu a které podle politického klíče.

Plná účinnost zákona o službě státních zaměstnanců byla odložena naposled na rok 2012. Úřady prý nejsou na jeho zavedení připraveny, kromě toho by se musel novelizovat. Vyžádal by si navíc každoroční náklady 5,8 miliardy korun.

Související:

• Autor služebního zákona: John nepotřebuje souhlas Nečase 
• Ivan Přikryl: Karolíno Peake, proč neaplikujete platné právo?