Petice vznikla loni ve snaze zabránit zrušení zákazu použití kyanidu při získávání zlata, o čemž se uvažovalo v rámci novely horního zákona. Nynější koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se ale v programovém prohlášení zavázala, že „neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata".

Proti obnovení těžby zlata se už loni postavil Plzeňský kraj a také prezident Miloš Zeman. „Tuto těžbu zastavila už moje vláda před 12 lety, a nevidím důvod, proč by se tato těžba měla obnovovat," prohlásil prezident loni v říjnu.

Těžařská společnost Bohemia důlní loni v dubnu prohrála u Ústavního soudu spor, v němž žádala 773 milionů korun jako náhradu škody za to, že jí Ministerstvo životního prostředí v roce 1999 neprodloužilo licenci k průzkumu ložiska zlata v Kašperských horách. Podle dřívějších odhadů je v lokalitě přes 120 tun zlata v údajné hodnotě 130 miliard korun.

Tvůrci petice požadují zachování zákazu těžby zlata kyanidovým loužením, obávají se znečištění zdrojů pitné vody. Chtějí také, aby stát se zlatem a také wolframem nakládal jako se strategickými zásobami a aby ministerstva postupovala v tomto směru jednotně.

Protesty proti případné těžbě zlata se konaly také u Mokrska na Příbramsku, kde je údajně třetí největší evropské ložisko zlata. Jeho zásoba byla odhadována na 80 tun. Těžařské firmy měly o tuto oblast zájem zejména na začátku 90. let, kdy tehdejší Ministerstvo hospodářství vypsalo na průzkum lokality mezinárodní výběrové řízení. Možnost průzkumu zlata však nakonec zablokovalo Ministerstvo životního prostředí.