Ministryně senátorům řekla, že „prioritou vlády bude vyjednat dostatečné prostředky pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU“. Vláda je podle ní proti navýšení národní spoluúčasti na financování projektů dotovaných EU. Spoluúčast příjemců dotací by se podle předsedy senátorů STAN Jana Horníka z deseti procent zvýšila na 25 procent.

Senát na podnět Horníka a výboru pro veřejnou správu požádal vládu o to, aby největší část peněz určených na kohezní politiku směřovala do nejméně rozvinutých regionů, tedy severozápadu a severovýchodu republiky. S tím souvisí i požadavek senátorů zachovat tři kategorie regionů, které se liší podle míry čerpání unijních dotací. Vláda chce dvě kategorie regionů, aby podle Schillerové „mohla flexibilněji rozhodnout o zaměření prostředků“ a nebyla tolik svázána pravidly EU.

Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil poukázal na to, že náklady na administrativní chod EU by se měly zvýšit o zhruba 23 procent, tedy ze zhruba 2,1 bilionu korun o zhruba 400 miliard korun více. „EU plánuje, aby každý občan EU v období 2021 až 2027 zaplatil ročně o 1000 korun více ročně na to, aby EU mohla bezchybně z hlediska administrativního řízení EU fungovat. Mně to připadá naprosto neskutečné,“ uvedl Vystrčil.

V rámci politiky soudržnosti by Česko mělo podle návrhu rozpočtu získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč). V nynějším období do roku 2020 by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Rozdíl představuje zhruba sedmiprocentní snížení objemu dotací.

Z ušetřených peněz chce Evropská komise posílit správu a ochranu vnějších hranic, bezpečnost a obranu, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.