Změny navrhoval senátor Václav Láska (SZ). Požadoval mimo jiné ze šesti měsíců na polovinu zkrátit základní lhůtu na vyřízení žádosti o azyl. Požadoval zúžit právo policie zajistit cizince kvůli jeho navrácení a zrušit ustanovení, podle něhož jsou cizincům v detenčních zařízeních odebírány mobilní telefony.

Láska chtěl rovněž zachovat cizincům právo pobytu bez ohledu na to, zda byli v Česku odsouzeni opakovaně nebo k vězení delšímu než tři roky. Tuto úpravu ve Sněmovně prosadil předseda jejího bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD).

Novela na Váňův návrh počítá také s tím, že by Správa uprchlických zařízení poskytovala propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků. Vlastními penězi museli zaplatit za pobyt v detenčním zařízení.

Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními.

Vládní návrh měl původně pouze sladit české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Pojišťovny mají hradit preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.

Předloha má také umožnit zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Dává právo odmítnout žadatele i v případě, pokud se v cizině dopustil "zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem". Žadatelé o azyl by podle novely mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle směrnice EU ale může být lhůta nejvýše devět měsíců.