„Diskuse o zbavení prezidenta úřadu už zase běží naplno. A ne vždy jsou představy lidí o takové možnosti přesné. Dovolte mi tedy shrnout, jaké možnosti ústava v tomto směru dává a jaké podmínky by pro takový cíl musely být splněny,“ poznamenal úvodem svého komentáře Láska.

Podle jeho slov dává v zásadě ústava tři možnosti.

„První je žaloba pro velezradu (čl. 65 ústavy). Žalobcem je Senát. Ten musí žalobu schválit třemi pětinami přítomných senátorů. Následně musí dát souhlas 120 poslanců. O žalobě rozhoduje Ústavní soud a řízení se vede podle obdobných pravidel jako řízení trestní. Výsledkem je buď zamítnutí žaloby, nebo zbavení prezidenta prezidentského úřadu a ztráta způsobilosti jej znovu nabýt. Ústavní delikt velezrady je v ústavě definován – je to jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Více k této definici nenajdete. Je třeba připomenout, že prezident po dobu svého mandátu nemůže být trestně stíhán, a proto je odpovědný pouze za tento speciální ústavní delikt. Mělo by to tedy být jednání mimořádně závažné, když je jím prolomena zásada neodpovědnosti prezidenta. Z toho dovozuji, že tento ústavní delikt asi nemůže být naplněn jen verbálním projevem. Bylo by třeba tvrdit a prokázat i konkrétní jednání, kterým prezident koná proti svrchovanosti a celistvosti republiky,“ uvedl Láska.

„Druhou možností je žaloba pro hrubé porušování ústavy. Hrubé porušení ústavy není nikde definováno, ale výkladem se dá dovodit poměrně dobře. Takových skutků podle mého prezident Zeman spáchal už mnoho. Proto jsem také před asi dvěma lety takovou žalobu inicioval a Senát ji schválil. Procesní postup u této žaloby je stejný jako v případě velezrady (včetně následku pro prezidenta, pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl). Tedy po přijetí žaloby v Senátu třemi pětinami přítomných senátorů putovala žaloba do Sněmovny, kde jsem ji před poslanci hájil. Sněmovna však k podání žaloby Ústavnímu soudu nedala souhlas, když byli proti poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD. Tím toto řízení skončilo a je pravděpodobné, že dokud se nezmění osazenstvo dolní komory Parlamentu, skončí jakákoli další žaloba stejně. Diskuse ve Sněmovně totiž nebyla tenkrát o tom, že by schválená žaloba byla špatná. Bohužel byla o tom, že Senát nemá na prezidenta co sahat. Z vystupování poslanců, kteří pak byli proti souhlasu, bylo zřejmé, že žalobu většinou ani nečetli,“ sdělil dále. 

„Třetí možností je, že se Senát a Sněmovna usnesou na tom, že prezident není schopen vykonávat svoji funkci (čl. 66 ústavy). To je nejméně popsaný postup. Podle toho, co mi řekli ústavodárci, je tím myšleno příkladmo na situaci, kdy by například prezident upadl do kómatu. Ale je možné diskutovat i o jiných situacích. Procesně je to tak, že by se Senát i Sněmovna musely shodnout na zcela totožném usnesení, kde by neschopnost prezidenta vykonávat úřad byla prohlášena. Obě komory můžou takové usnesení přijmout na společném zasedání nebo samostatně. Hlasování musí být přítomna alespoň třetina senátorů a poslanců a pro usnesení musí hlasovat nadpoloviční většina z nich. Když obě komory takové usnesení přijmou, přecházejí některé prezidentské pravomoci na premiéra a některé na předsedu Sněmovny,“ podotkl.

„Mimochodem, na premiéra by přešla pravomoc udělovat milost, což by mohlo vyústit v zajímavou situaci omilostnění sama sebe. No nic. Pojďme dál. Následek ztráty prezidentských pravomocí je automatický a následuje hned po schválení usnesení oběma komorami. Ale prezident se proti němu může bránit žalobou k Ústavnímu soudu. A v tomto řízení by Senát a Sněmovna musely předložit důkazy, že prezident opravdu není schopný vykonávat svůj úřad,“ řekl.

On si osobně myslí, že prezident Zeman se dopustil jednání, kterým naplnil definici hrubého porušení ústavy opakovaně. „Naproti tomu si zatím nemyslím, že bychom u Ústavního soudu uspěli s žalobou na velezradu. Obávám se, že by chyběly důkazy. A stran usnesení o tom, že není schopen vykonávat svůj úřad, nemám jasno. Tady se budu chtít ještě radit s ústavními právníky. Takže to jsou trochu zjednodušeně shrnuté možnosti, které ústava dává k tomu, aby byl prezident zbaven své funkce. (Právníci odpustí, že jsem nepopsal všechny nuance těch řízení – to by bylo k neučtení.) Snad vám to bude k užitku. Ať spravedlnost zvítězí,“ uzavřel.