Pane senátore, jak byste hodnotil výsledek podzimních voleb? O čem podle vás vypovídají?

Volební výsledek se dal celkem dost dobře předpokládat. Ať chceme nebo nechceme, musíme konstatovat, že ANO pokračovalo ve vítězném tažení. Také volební úspěch kandidátek v komunálních volbách, jež byly složeny z kandidátů, kteří nebyli členy žádné politické strany, nikoho nemohl překvapit. U ANO jsou výsledky voleb poukázkou na splnění velkého očekávání voličů požadujících změnu na politické scéně, jež toto hnutí podle jejich názoru může přinést. Hrozí však následně nástup rozčarování u voličů, pokud se očekávání dostatečně rychle nenaplní. A to reálně hrozí. Politika na úrovni státu a také na úrovni velkých měst je otázkou kompromisů mezi jednotlivými volebními programy. Také podpora médií, které rády podporují nové politické subjekty, se může časem vytratit či změnit na kritiku. Slova „prostě to uděláme“, která přinesla vítězství, jsou jednoduchá, jednoznačná, ale v praxi velmi těžce splnitelná. Podle mého názoru ANO je zatím hnutím jednoho muže, jeho vůle, šťastné hvězdy a velkých slibů. Chybí mu členská základna a jasné ukotvení programu.  To ho může v budoucnosti ohrozit. Po úspěchu se do řad ANO pohrnou nejen poctiví lidé, ale i prospěcháři.  A nastanou vnitřní třenice. To už zažily všechny úspěšné politické subjekty.

Volební účast, zejména v senátních volbách, bývá nízká a letos byla nejnižší v historii. Čemu to přičítáte?

Tuto skutečnost lze jednoznačně přičíst způsobu voleb. Ty jsou ze zákona většinové a dvoukolové. V tom je problém. Stačí provést prosté zjednodušení. Změnit Ústavu. Ponechat systém většinový a pouze jednokolový. Smysl bude zachován, ušetří se tím peníze a účast bude větší. Každý, kdo bude mít mezi kandidujícími svého favorita, k volbám půjde a bude pro něj hlasovat. Výsledek bude okamžitě znám. Pokud v současném druhém kole zůstávají dva kandidáti, logicky ti, jejichž kandidát vypadl v prvním kole, k druhému kolu voleb nejdou.

V souvislosti s nízkou volební účastí zmiňoval prezident Miloš Zeman také volební povinnost, která platí třeba v Belgii nebo Austrálii, a ozývají se i další hlasy, které volají po změně či úpravě volebního systému. Jste vy osobně zastáncem takových změn?