V Itálii se tento týden koná od čtvrtka do soboty summit představitelů sdružení největších ekonomicky vyspělých států G7, tedy Francie, Itálie, Japonska, USA, Německa, Velké Británie a Kanady. Americký zpravodajský web POLITICO sedm lídrů zemí G7 na jednání představuje jako „6 chromých kachen a Giorgii Meloniovou“, jejichž jednání připomíná více než demonstraci síly Západu poslední večeři.

„Na Summitu G7 v jihoitalském pobřežním letovisku Borgo Egnazia se sešli pravděpodobně nejslabší lídři, které skupina za poslední roky shromáždila,“ píše POLITICO. O setkání silného vedení demokratického světa si lidé mohou nechat zdát, vzhledem k tomu, že většina účastníků setkání se potýká s problémy ve svých vlastních zemích, ať už se jedná o volby či jiné domácí krize.

Za Francii se setkání účastní prezident Emmanuel Macron, který podobně jako představitel Velké Británie – premiér Rishi Sunak – se ocitá uprostřed předvolební kampaně poté, co rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby.

Podle deníku The Financial Times Macronově straně hrozí zánik. V předčasných parlamentních volbách by jeho hnutí Obnova mohlo být poraženo i vzhledem k nedávnému paktu o jednotě francouzských levicových stran, kdy čtyři levicové strany ve čtvrtek uzavřely dohodu o kandidatuře v rámci jedné aliance. Dohodly se na kandidátech i společném programu. Aliance zahrnuje socialisty, zelené, komunisty a krajně levicovou stranu France Insoumise (LFI). Dohoda však neupřesnila, kdo bude jejich kandidátem na post premiéra. Jean-Luc Mélenchon, vůdce LFI, naznačil zájem o tuto pozici.

Extrapolace výsledků nedávných voleb do Evropského parlamentu naznačuje, že krajně pravicová strana Národní sdružení (Rassemblement national, RN) v čele s mladým předsedou Jordanem Bardellou, by mohla získat první místo s 362 z 577 křesel ve francouzské národní sněmovně, zatímco levicové strany by měly převahu ve 211 křeslech. Macronově alianci je přisuzováno 90 až 130 křesel.

První kolo voleb proběhne 30. července. Nové prognózy dle všeho naznačují, že do druhého kola hlasování 7. července postoupí jen asi 40 Macronových poslanců, a to v druhém kole, v němž se utkají převážně kandidáti, které do 589členného shromáždění postaví krajní pravice nebo levicový blok.

Výsledky voleb mohou vést k tomu, že žádná strana nebude mít v parlamentu většinu. Pokud by však RN získala výraznou převahu, mohla by mít nárok na sestavení vlády a jmenování premiéra.

Dalšími účastníky summitu jsou německý kancléř Olaf Scholz, který by podle článku POLITICO mohl být brzy svržen, a kanadský premiér Justin Trudeau. Ten už v březnu v rozhovoru pro frankofonní rozhlasovou stanici Radio-Canada řekl, že plánuje zůstat ve funkci až do příštích voleb, ale přemýšlí o odchodu ze zaměstnání, které si žádá osobních obětí. „Každý den přemýšlím o tom, že skončím. Je to šílená práce, kterou dělám, přináším osobní oběti, samozřejmě je to super těžké, občas to není super,“ cituje Trudeaua Daily Mail.

Kabinet japonského premiéra Fumia Kišidy se potýká s doposud nejhorším hodnocením. Podle čtvrtečního průzkumu veřejného mínění agentury Jiji Press klesl v červnu rating kabinetu premiéra Fumia Kišidy oproti předchozímu měsíci o 2,3 procentního bodu na 16,4 procenta, informuje deník The Japan Times.

Posledním účastníkem summitu je americký prezident Joe Biden, který je rovněž kandidátem na prezidenta Spojených států amerických v listopadových volbách 2024. Už 27. června se má 81letý prezident účastnit první předvolební debaty na CNN se svým protikandidátem Donaldem Trumpem. Mezitím se však vyrovnává s tím, že jeho syn Hunter Biden byl shledán vinným v kauze držení zbraní.