Le Fay během rozhovoru obviňovala Höschla z donášení informací o disidentech StB. „On donášel, udával, prášil, nevím, jak se tomu dá jinak říct, lidi z okruhu Ivana Havla, Františka Pánka, Jiřího Dienstbiera,“ tvrdí spisovatelka. Ohradila se vůči tomu, že by mělo být problémové, že čerpá jen ze svazků Státní bezpečnosti, prý estébáci nefalšovali, a když ano, tak to vyšlo najevo ještě před listopadem 1989. Uvedla též, že si vše ověřila u badatelů a historiků.

Sám Höschl nikdy písemně StB nic nedodal. „Vy citujete jen jednu stranu celého toho příběhu,“ obořila se na Le Fay moderátorka Daniela Drtinová. Poukázala, že to, co Höschl pro disidenty dělal, v těchto zprávách není.  

„To je pravda,“ přiznala Le Fay. Sama se prý ovšem k jakékoli spolupráci s StB nesklonila. „Věděla jsem prostě, že nemůžu s tou StB hrát tu a tu hru. Nemůžu jim podat ruku. Nesmím s nimi mluvit. Nesmím s nimi jít do kavárny,“ řekla. StB ji oslovit měla, a byla dokonce u výslechu, kde si prý vyslechla výhrůžky o injekcích, po kterých ochrne a zemře. U výslechu Le Fay podle svých slov neřekla ani to, jak se jmenuje.

Celý rozhovor můžete zhlédnout zde.

„To se nedá zamluvit tím, že někomu dal modrou knížku,“ odsoudila známého psychiatra. Ten v rozhovoru pro Deník N sice přiznal, že s komunistickou Státní bezpečností spolupracoval a pravděpodobně jí prozrazoval víc, než musel, ale prozradil také, že když pracoval na psychiatrii, pomohl některým lidem získat modrou knížku, aby nemuseli na dva roky na povinnou vojenskou službu, nebo lidem dopomohl k invalidnímu důchodu. A celou dobu se bál, že to praskne.