V Chorvatsku a v Bulharsku se od roku 2023 bude možná platit eurem. V České republice se podle původních představ politiků mělo platit evropskou měnou už v roce 2007. Ale jak šel čas, čeští politici přijetí eura odkládali. V časech řecké dluhové krize se navíc ukázalo, že se Češi, Moravané a Slezané začali na euro dívat kriticky, neboť se jim nechtělo platit za řecké dluhy.

Smetla ze stolu také argument, že se Slováci platící eurem mají lépe než Češi platící korunou.

„Pochopili, že do hořícího domu se stěhuje jen blázen a že i s naší korunou se máme dobře,“ napsala Šichtařová na blogu iDNES.cz.

„Když Slováci přijali euro, posloužili jako příklad, že euro není žádnou výhrou. Ačkoli mají Slováci euro, stále odcházejí za prací do Česka. A to platí eurem už řadu let. Kdyby bylo euro zázračnou pilulkou, odcházeli by Češi na Slovensko, nikoliv naopak,“ zdůraznila.

To, že se eurozóna může rozrůst o Bulharsko a Chorvatsko navíc podle ekonomky ukazuje, že do ekonomického společenství eurozóny chtějí vstoupit chudší země, což pro Šichtařovou není nejlepší vizitkou tohoto klubu.

Ekonomové prý navíc vědí, že měnové unie mohou fungovat dobře, jen když je utvoří podobně silné státy, a to už dnes o eurozóně zdaleka neplatí. Německá ekonomika, ale i ekonomika nizozemská či lucemburská jsou ekonomiky silné. A proti nim stojí mnohem slabší ekonomiky Španělska či Řecka. Takto ekonomicky rozdílné země podle Šichtařové zkrátka a dobře nemohou efektivně fungovat v jednom společenství.