„Když jsem minulý týden, a teď si přesně nepamatuji, jestli to bylo v úterý nebo ve středu ráno, zmínil, že začínám mít pocit, že evropský trh s energiemi začíná být disfunkční a že je potřeba hledat celoevropské řešení a zmínil jsem, že uvažuji o tom, že svolám mimořádnou radu ministrů pro energetiku, tak jsem vlastně současně začal řešit i to, kdy by se rada mohla sejít, a i to, aby v okamžiku, kdy se sejde, byly na stole minimálně předběžné návrhy toho, co by rada projednávala a co by případně mohla posvětit. Dnes, tedy ani necelý týden po tom, mohu oznámit, že radu svolávám na příští pátek na 9. září,“ zmínil Síkela.

Více ZDE

„A teď se vrátím k tomu, že trh s elektřinou sloužil Evropanům 30 let. Umožnil tlačit ceny energií níže, umožňoval nám být efektivní, nyní si ale musíme připustit, že trh s energiemi, přestože někteří tvrdili minulý týden, který byl plný emocí, že trh nemůže přestat fungovat, tak on opravdu přestal fungovat, on zamrzl. A my ho proto musíme opravit. A musíme opravit i spoustu lží, fabulací a nepravd, které tady minulý týden – ať už se zlým úmyslem, nebo z titulu nedostatku znalostí, zazněly. A právě tohle bude cílem mimořádné rady, kterou jako její předseda svolávám,“ poznamenal Síkela.

„Pojďme se teď podívat na to, co se stalo, abychom porozuměli, k čemu vlastně na tom trhu došlo a jaké jsou příčiny té situace, která nastala. Ten první důvod – a já vím, že se najdou i tací, kteří říkají, že Rusko a válka na Ukrajině nemá vůbec nic společného s vývojem cen energií a že za všechno může jenom Green Deal. To samozřejmě není pravda, protože ty korelace mezi vývojem ceny plynu a mezi tím, jak Gazprom vlastně už od léta minulého roku škrtil dodávky, tak je jednoznačná a na jednom z těch prezentovaných slidů se to ukáže. Ale to, co je potřeba říct, je, že ano – jedné velké chyby se Evropa dopustila a tou její chybou byla naivita. Naivita v tom, jestli Rusko může být spolehlivým partnerem a jestli je možné evropskou energetickou bezpečnost založit na levných dodávkách plynu z Ruské federace. A přes všechna varování, která po léta zaznívala od různých institucí, od různých zemí, přes ruskou invazi na Krym, tak vlastně Evropa pořád věřila, že energetika a průmysl založený na dodávkách ruského plynu může dlouhodobě fungovat,“ zmínil Síkela.

„Ukázalo se, že to není pravda, my bohužel jsme byli jednou ze zemí, která tomu ruskému vábení uvěřila úplně nejvíc. My bohužel jsme jednou ze zemí, která je pořád ještě, zejména pokud jde o ruský plyn, na jeho dodávkách extrémně závislá. To znamená, jak už jsem zmínil, druhým důvodem je Putinova energetická válka, v rámci které vlastně on tu závislost využívá. Snižování dodávek plynu podle toho, jak je potřeba, je velmi citlivé a trhy na to snižování dodávek reagují, reagují prudce a reagují paralelním růstem cen,“ dodal Síkela.

„Od letošního června do dneška vzrostla z tohohle titulu cena z 18 euro za MWh až na 310. A trh reagoval čistě na akce a prohlášení z ruské strany. A zdůrazněme si ještě jednu věc. Putin se na tu válku – Putin a jeho stratégové – se na tu válku začali připravovat ještě dávno před invazí. Už vloni v září vydala mezinárodní evropská agentura varování, že Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy. V prosinci tato agentura varovala, že s růstem napětí na ukrajinských hranicích klesají ruské dodávky plynu do Evropy. A už vloni na podzim, dávno před invazí, byly dodávky ruského plynu o 25 procent nižší než dřív. A ten obrovský růst cen plynu se promítá do cen elekřiny. Ta se totiž určuje podle ceny nejdražšího typu paliva, ze kterého se vyrábí. To znamená podle té takzvané závětrné elektrárny. A v tuto chvíli je závětrnou elektrárnou právě elektrárna plynová. To vedlo až k situaci v minulém týdnu, kdy cena elektřiny na trzích vzlétla až k tisícovce euro a tehdy už nebylo pochyb o tom, že ten trh úplně selhal,“ podotkl Síkela.

„Bylo by samozřejmě neobjektivní tvrdit, že jedinou příčinou toho prudkého nárůstu cen je pouze Putinova válka. Objevily se příčiny, se kterými Evropa také nepočítala. Vyschlé řeky napříč Evropou, zejména na jihu Evropy a na Balkáně, znemožňují spuštění hydroelektráren a vytvářejí nedostatek elektrické energie v některých regionech. To samozřejmě žene nahoru poptávku po elektřině, zejména elektřině vyráběné z plynu a tlačí ceny nahoru. Samozřejmě té situaci ani nepomohla zanedbaná údržba francouzských jaderných elektráren a nutná odstávka celé řady jaderných bloků v zemi, která byla donedávna energeticky soběstačná a která nyní musí elektřinu dovážet,“ řekl.