Dohoda přišla po několikaměsíčním vyjednávání, které mařilo zejména Maďarsko, ale nesouhlasné postoje vyjadřovalo i Rakousko nebo Nizozemsko. České předsednictví se dlouhodobě snažilo najít kompromis mezi požadavky na co nejnižší strop a naopak požadavky na nezavádění žádného stropu.
Početnější byla skupina států, které požadovaly co nejnižší strop, jako Španělsko, Itálie či Polsko. Na druhé straně stálo několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli případnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
Proti finální dohodě podle informací CNN Prima NEWS hlasovalo jen Maďarsko, zatímco Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Dohodu by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Podle ministra Jozefa Síkely je dnešní dohoda „posledním dálkem do skládačky“ a může být na sebe hrdý.
Česká republika během svého předsednictví dokázala sjednotit celou Evropu, abychom dokázali ochránit jak občany ????, tak firmy. Dnešní dohoda je posledním dílkem do skládačky, kterou jsme v posledním půlroce vytvořili. A můžeme na ni být opravdu hrdí. pic.twitter.com/HVdL57uyNR
— Jozef Síkela (@JozefSikela) December 19, 2022
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma