Humanitární organizace funguje už čtvrt století a snaží se dělat svět lepší, pomáhat lidem, kteří to potřebují. První zkušenosti Pánek a jeho kolegové nabírali ve válce v Jugoslávii, kde Člověk v tísni působil v podstatě přímo ve válečné zóně. Naučil se tam, jak rychle se místa, kam dříve jezdili Češi na dovolenou, mohou změnit v peklo. Naučil se ovšem také, že Češi dokážou být solidární.

„Lidé u nás jsou ochotni pomáhat a solidarizovat se, když jsou přesvědčeni, že to je potřeba,“ uvedl Pánek. Ukázal to už rok 1991, kdy Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Sarajevo a Čechoslováci mezi sebou tehdy vybrali 30 milionů korun.  Podobné to bylo i v jiných sbírkách. Když se vezme v potaz kupní sílu občanů ČR a počet lidí žijících na našem území, tak lze říci, že umíme být velmi solidární.

„Obyvatelé České republiky jsou nejsolidárnější z V4. Ta poslední sbírka byla SOS Nepál a v České republice se podařilo vybrat 40 milionů. Dodnes tam působíme, teď už ovšem za peníze velkých donorů – britské vlády a podobně,“ prozradil host.

Právě kvůli těmto zkušenostem Pánek věří, že by Češi pomohli i dnešním uprchlíkům. Má to jen jeden háček.   

Celý rozhovor naleznete ZDE.

„Když se podíváte na reakce lidí, kam některé organizace přivezli třeba syrskou rodinu, tak ty reakce na místě byly docela vstřícné. Podle některých průzkumů, pokud by měli lidé jistotu, že přicházejí lidé, kteří to opravdu potřebují a  jim od nich nehrozí nebezpečí a je nastaven nějaký integrační systém, jak se asi s nimi bude pracovat, kdo jim pomůže naučit se jazyk, kdo jim pomůže najít práci, tak 60 procent lidí říká, že takové uprchlíky máme přijmout. Když to zobecníte a popíšete uprchlíky jako černou masu nebezpečí, která se na nás valí odkudsi z Blízkého východu, což dělala řada čelních politiků, no tak v lidech vyvoláte strach,“ udeřil na českou politickou scénu Pánek.

Milan Chovanec a spol. tvrdí voličům, že nezvládneme přijmout 3 nebo 4 tisíce lidí, naproti tomu Německo přijalo statisíce uprchlíků. Podle Pánka to sice vyvolalo problémy, ale současná německá kancléřka Angela Merkelová slíbila, že tyto problémy bude řešit a pravděpodobně s tímto tématem vyhraje volby.  

U nás však situace vypadá jinak. Za ten strach mohou politici především a částečné média, která bez hlubší znalosti věcí vedou debatu. Když se podíváme do Německa, tak ten způsob debaty je mnohem poučenější,“ pokračoval Pánek.  Chovanec se podle jeho názoru chová populisticky, když tvrdí, že nepřijmeme víc než 12 uprchlíků. Co když přijede 100 lidí z Ukrajiny, kteří tady požádají o azyl, nebo co když přijede skupina lidí z Ruska, kteří jsou pod tlakem Putina, třeba aktivisté, kteří se zabývají životním prostředím, korupcí nebo menšinami? Po těchhle všech skupinách ruská tajná služba intenzivně jde,“ připomněl Pánek.

Má pochopení pro náš odpor proti kvótám, po zkušenosti s nadvládou komunistů v této zemi nemáme rádi, když nám někdo něco vnucuje. To lze vzít v potaz. My bychom měli místo kvót dobrovolně přijmout několik tisíc lidí, které zvládneme. V devadesátých letech tu bylo až 40 tisíc uprchlíků a šlo to. Zvládli bychom to proto i dnes, jako už to zvládli Němci, Švédové, Britové a jiní. Do Rakouska přišlo 140 tisíc lidí a ta země s tím pracuje, upozornil Pánek.

Host je přesvědčen, že za strachem z uprchlíků je ve skutečnosti strach z toho, že Evropa slábne a velké dějiny se dnes odehrávají jinde. Evropa ztrácí na významu i vojensky a lidem se to nelíbí. Právě z toho těží populisté. Pomáhá jim prý i prezident Miloš Zeman, který nepředkládá pozitivní vize, spíš vyjmenovává, co je tady všechno špatně, na kde koho útočí a proti řadě lidí se vymezuje. Podobným způsobem jedná i Andrej Babiš (ANO), který na to získává hlasy.

„Tady by jistě 3 tisíce lidí ročně své místo a svojí práci našli,“ věří Pánek. Současně je přesvědčen, že bychom měli více dbát o naši bezpečnost, jak to činí USA. Tam s tím začali v roce 2001 a od té doby už 16 let dokážou zemi uchránit podobných teroristických hrůz, což je podle Pánka velký úspěch.

V závěru rozhovoru Pánek také prozradil, že v tuto chvíli rozhodně neuvažuje o kandidatuře na prezidenta. „Ale nevylučuji to za dalších patnáct až dvacet let,“ dodal. Pro nadcházející prezidentské volby by Pánek ocenil kdyby se objevil někdo s pozitivní vizí Česka. Lidé chtějí vědět, jak se může žít jejich dětem za dvacet. Zeman tuto pozitivní vizi nepřinesl. Pánek sice nepochybuje, že je to velmi chytrý člověk, ale už by neměl být prezidentem, protože nepřinesl pozitivní vizi.